Zdeněk Měřinský: Dva loštické poháry z bývalé sbírky Clary-Aldringen na teplickém zámku / Zwei Lošticer Becher aus der ehemaligen Sammlung von Clara-Altringen im Schloss zu Teplice / Два лоштицких кубка с бывшей коллекции Клары-Алдринген на замке Теплице

SBORNÍK PRACÍ FILOZOFICKÉ F A K U L T Y BRNĚNSKÉ UNIVERZITY

ROČNÍK XXVI —XXVII Ř A D A A R C H E O L O G I C K O - K L A S I C K Á (E) Č. 22—23

EB BRNO

1977

U N I V E R Z I T A J. E. P U R K Y N Ě V B R N Ě

284

MISCELLANEA ARCHAEOLOGICA

Závěr Kosterní pozůstatky nalezené na katastru obce Zelešice při Bobravě náležely s největší pravděpodobností dívce ve věku 14—16 let vyšší postavy. Pohřbena byla s ozdo­ bami, které nález datují do mladohradištního období. Také způsob uložení je pro tuto dobu obvyklý. I přes to, že se v hrobě nenalezly ozdoby z dražších kovů, můžeme soudit, že šlo o hrob bohatší. Tomu nasvědčuje větší počet esovitých záušnic, náhrdel­ ník z modrých skleněných perel a zbytek náhrdelníku z drobných žlutavých korálků. Uvedené archeologické předměty tedy plně podporují naše tvrzení. Analogie k náhrdel­ níku z modrých skleněných perel známe z různých lokalit, například i z Mikulčic, kde se však vyskytují i ve starších hrobech. Je zřejmé, že skleněné perly i esovité záušnice byly ve slovanském období oblíbenou ozdobou žen. Často se s nimi setkáváme v ženských hrobech ve značném časovém rozpětí. Popisovaný hrob byl možná součástí většího slovanského pohřebiště, z něhož se nám bohužel nepodařilo zjistit další nálezy, poněvadž terénní úpravy na výstavbě nové silnice pokračují rychlým tempem a hroby při nasazení těžké mechanizace snadno uniknou i pozornosti dělníků. 3

Anna Lorencová

— Pavel

Koštuřík

O T K p u T H e M e j T O B e i e c K H x o c r a H X O B OKOJIO MOTCHB „EoGpaBa". B AeicaGpe 1972 rofla Stijia H a ň f l e H a H a T e p p w T o p H H cejia J K e j i e u i H u e B oGjiacTw r o p o j j a BPHO n p n CTpowTejibCTBe H O B o r o u i o c c e B c e j i o P a i í r p a f l (npH6jiH3--iTejibHO B 30 M e T p a x H a j i e B O OT r o c y f l a p c T B e H H O í í M a r n c T p a j i H B p H O — 3 H O Í Í M O npOTHB B i > e 3 a a K MOTejno „ B o č p a B a " ) Morwjia c o c T a T K a M H HejioBeqeCKoro C K e j i e T a . C n o M O i u b i o MJICHOB MMJIMI;MH H3 MOAP>KHU ( p a í i O H r . BPHO), B3fiBiiitie M o r H J i y n o A CBOKJ o x p a H y , O H a Gbijia O C T a B J í e H a in šitu /UiH a n T p o n o j i o r í í H e c K O - a p x e o j i o r M M e c K o r o pacc.MOTpeHMJi. H a ocHOBaHHw aHTponojiorwHecKO-apxeojiorMHecKoro MaTepnaJia 6I>IJIO y c r a H O B J í e H O , HTO B M o n i J i c n c x o p o H e H a A e B y u i K a HeThipHa.qu.aTM—uiecTHajmaTHjieTHero B o a p a c r a . n o M o r m i b H O M y M H B e H T a p i o MOWHO OTHecTK 3Ty H a x o A K y K noa^Heiviy r o p o f l w u i H O M y n e p w o f l y . H a najieoAeMorpacpMnecKHX CTaTeii, KacaioiUMXcx norpeGeHHif noaflHero r o p o f l H U i H O r o n e p M O A a B M o p a B M t i , BM^HO, MTO flecflTb n p o u e H T O B Bcex n o x o p o H e H H b i x n p e f l C T a B j í í i i O T M O J i O A b i e JIIOAH HeTupHaAu a - r a — u i e c T H a ^ u a T i i jieT. Cjie^oBaTejibHO, patronu B03pacr aeByuiKH, KOTOPOM n p M H a A J i e x c a T ocTaTKH KOCTHKa. He HBJIHeTCÍI PCAKMM HBJíeHMeM. nepeBeji Ajieui E p a n A H t p

DIE MENSCHLICHE KNOCHENRESTE BEI BOBRAVA. Im Dezember 1972 wurden menschliche Uberreste in dem Dorf Zelešice in Bezirk Brno-venkov auf der Baustelle der neuen Strasse nach Rajhrad (ungefáhr dreiBig Meter links von der Strafle Brno—Znojmo gegenilber der Einfahrt zu dem Motel Bobrava) gefunden. Mit der Mithilfe der Polizei wurden in situ zu der anthropologischen und archáologischen Feststellung gelassen. Auf Grund des anthropologischen Materials wurde íestgestellt, daO das Grab einem Madchen gehorte, welches 14-16 Jahre alt war. Die typische Ausstattung des Grabes gehbrt in dle Jungburgwallzeit. Ubersetzt von Pavel Koštuřík

Dva loštické poháry z bývalé sbírky Clary-Aldringen na teplickém zámku 1

V Oblastním muzeu Teplice, Archeologický odbor Bílina, je uložena kolekce před­ mětů pocházející ze sbírky knížat Clary-Aldringen na teplickém zámku. V kolekci jsou pod původními čísly sbírky 1 a 7 a pod nynějším přírůstkovým číslem Archeolo­ gického odboru 3 504/68 uloženy i dva loštické poháry. Nálezové okolnosti obou před­ mětů jsou nejasné, ale podle lístku z poháru s uchy, na kterém je napsáno «• Funde aus Máhren 1877 «, je možno uvažovat o původu obou exemplářů. 3

Z. Klanica, Die Ergebnisse der funfzehnten Grabungskampagne in Mikulčice, P V A Ú B za rok 1968, Brno 1970, Taf. 43: B-30. Za umožněni publikace obou loStických pohárů děkuji J. Waldhauserovi z Oblastního muzea Teplice, Archeologický odbor Bílina. 1

MISCELLANEA ARCHAEOLOGICA

285

Pohár s původním číslem 1 je bezuchý, úzkého soudkovitého tvaru. Dolní vypuklá část těla nádoby se začíná mírně esovitě zakřivovat. Okraj je manžetovitý, zdobený ve spodní části dvěma žlábky. Tělo poháru má výzdobu mělkých žlábků. Dno je dovnitř klenuté. Materiál je typicky loštický. Na lomu jej tvoří načernalá hlína velmi jemné slinuté struktury, tvrdě vypálená. Povrch má barvu tmavohnědou s mírným

Obr. 10. Loštické poháry ze sbírky Clary-Aldringen. (Kresba Z. Měřínský.)

leskem a vyvřelinami. Výška bezuchého poháru je 16,7 cm, průměr okraje 7 cm, maximální výdutě 7,8 cm a dna 6,3 cm. Jeho obsah je 475 ml. (Obr. 10:2.) Druhý pohár s původním číslem 7 patří k typům s uchy. Ta v počtu sedmi vybí­ hají z plastického žebírka pod okrajem a dosedají kousek nad místem maximální výdutě nádoby. Náš exemplář má esovitou linii těla, jehož výzdobu tvoří užší mělké žlábky. Okraj je přímý, nahoře vodorovně seříznutý. Směrem dolů se nepatrně roz­ šiřuje. Výzdobu okraje tvoří šest mělkých, vedle sebe kladených žlábků. Dno je rovné, zevnitř jsou na něm i na výduti stopy po vytáčení na rychlorotujícím hrnčířském kruhu. Lom a struktura materiálu jsou stejné jako u předcházejícího exempláře, pohár má hnědočervenou lesklou barvu s hrubšími vyvřelinami, hlavně v partiích kolem uch a na nich. Výška poháru s uchy je 19,3 cm, průměr okraje 6,5X5,6 cm

286

MISCELLANEA AHCHAEOLOGICA

(deformace při vypalování), maximální výdutě 9,5 cm a dna 6,7 cm. Pohár má obsah 735 ml. (Obr. 10:1.) Na závěr popisu obou exemplářů je nutno uvést důležitý poznatek, že při měření obsahu propouštěly oba dva poháry vodu. Bezuchý pohár je možno zařadit k typu I B, tedy k bezuchým loštickým pohárům štíhlejšího tvaru s esovitým zakřivením dolní vypuklé části těla nádoby a manžetovitým okrajem. Tvarově shodné poháry známe z Hladišova nálezu v Lošticích. Pohár s uchy stojí někde na konci vývojové řady pohárů typu II A, kam řadíme exempláře s válcovitým okrajem a tělem, které zachovává přibližně tvary typu I B. Počet uch kolísá od třech do šesti až sedmi. Podobné loštické poháry typu II A jako je náš byly nalezeny v Székesfehérváru (Maďarsko), Lošticích a na hradě Budíne (Maďarsko). Nález z Budína lze datovat do 2. poloviny 15. století. Podle našich dosavadních zna­ lostí o typologii a vývoji loštické keramiky, i na základě analogického nálezu z hradu Budína, můžeme oba dva poháry ze sbírky Clary-Aldringen vročit někam do 2. polo­ viny 15. století. Měření obsahu obou pohárů potvrdilo závěry Z. Drobné. Přepočet na žejdlíky C/4 Z = 0,12 1) prokázal, že bezuchý pohár měl obsah 1 2 a pohár s uchy 1,5 2. Závěrem se pokusme zjistit, odkud oba poháry pocházejí. Podle M. Zápotockého, jenž popsal pravěkou část sbírky Clary-Aldringen, vznikla celá kolekce z nálezů po­ cházejících v naprosté většině zřejmě z nejbližšího okolí Teplic a proto je možno i tam, kde neznáme přesnější místo nálezu, užít označení lokality „Teplice — okolí". Lístek s určení místa nálezu, o kterém jsme se zmínili v úvodu tohoto článku, byl i v některých nádobách popisovaných M. Zápotockým. Naše dva poháry tvoří asi v celé kolekci výjimku. Na poškozeném, částečně utrženém lístku psaném rukopisem pravděpodobného zakladatele sbírky knížetem Edmundem lze přečíst: » Gefáss mit Bugeln und . .. Kornern gebrannt. Aus . . . Fund in Máhren 1877. Ein zweites Gefáss ohne Bugeln aus demselben Fund.« Z textu lístku je pro nás důležitý poznatek, že oba poháry pocházejí z téhož nálezu na Moravě v roce 1877, což může být datum nálezu a nebo datum, kdy oba předměty byly do sbírky získány. Z tohoto zjištění můžeme vycházet při dalších úvahách o původu obou pohárů. Víme totiž, že první velký nález loštických pohárů byl uskutečněn v roce 1874 na zahradě stavitele K. Hladiště v Lošticích. Ten z celkového počtu asi 140 nádob podělil řadu muzeí a vě­ deckých spolků v rámci tehdejší rakousko-uherské monarchie i mimo ni. Je možné, že dva exempláře se dostaly i do sbírky knížat Clary-Aldringen. Rok objevu v Lošti­ cích 1874 i rok získání pohárů do sbírky Clary-Aldringen 1877 by tomu odpovídaly. Také shoda v profilaci okrajů i celkovém tvaru, počtu uch, rozměrech i výzdobě pohárů mezi našimi exempláři a poháry popsanými a vyobrazenými v Hladišově zprávě poukazuje na původ z jednoho nálezového celku. Loštické poháry z bývalé sbírky Clary-Aldringen, uložené dnes v Oblastním muzeu Teplice, Archeologický odbor Bílina, nepocházejí tedy v žádném případě z Teplická ani ze severních Cech. Podle lístku, vloženého do poháru s uchy, byly oba dva exem­ pláře nalezeny na Moravě. A to s největší pravděpodobností roku 1874 v Lošticích, odkud byly K. Hladišem darovány do sbírky Clary-Aldringen. Typologicky patří poháry k typům I B a II A a můžeme je rámcově datovat do 2. poloviny 15. století. 2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

Zdeněk

Měřínský

a Zd. MĚHnský, Přehled typů loštické keramiky, jejich vývoj a datování, V V M XXI, 1969, 91. • V. Nekuda—K. Reichertová, Středověká keramika v Cechách a na Moravě, Brno 1968, 379, tab. LXXXV. č. 5, 8 a text k tab. na str. 444. * Zd. Měřlnský, 1. c, 91. « Zd. Měřlnský, op. cit., 99, tab. IV, č. 4—6 na str. 101. Tam uvedena další literatura. » Zd. Měřlnský, op. cit., 92-93. ' Z. Drobni, Loštické poháry. K otázce jejich datování a slohového zařazení, CL XLIV, 1957, 103. Srov. M . Zápotocký, Pravěké nálezy ze sbírky Clary-Aldringen na teplickém zámku, AR XIII, 1961, 628-640, 655. » M. Zápotocký, 1. c, 639. » M. Zápotocký, 1. c, 638. « Za toto zjištění jsem zavázán J . Waldhauserovl a K. Bursovl. a Srov. K. Hladíš, Loštické poháry, CVMSO č. 5, 1885, 184-186. u Srov. K . Hladil, op. cit., 184-188. a

MISCELLANEA AHCHAEOLOGICA

287

Ana jiouiTHnKHx Ky6xa c GuBineif KOJuieiapiH Kjiapu-AjiAPHHreH na 3anace TenjiHn.e. B KOjmeKUMii K H J I 3 C M K j i a p w - A j i ^ p H H r e H , K O T o p a n c e r o ^ H a Haxo^MTCfl B o č j i a c T H O M iwysee r o p o v á T e n j i n u e , a p x e o j i o r i m e c K O e OTflejieHwe EHJWHa Haxo^HTCfl #Ba J I O I U T M U K H X B JIHCTKC, KOTOPMM 6MJI yjiojKeH B Ky6Ke c yxoiw, HanucaHO, H T O 0 6 a K y o K a 6biJiH H a i í A e H b i Ha T e p p H T O p H H M o p a B H M . J I H C T O K HaiTrpoBaH 1 8 7 7 r. M noaToiwy M M M O J K C M n p e f l n o j i a r a T b , vro B KojijieKUHio K j i a p M - A j i f l p M H r e H O H M n o n a j i H K a K n o A a p o K H 3 rjiaAMUiOBCKOii Ko^jieKUHM B JlouiTimMX c 1 8 7 4 r o f l a . H a M H S B C C T H O , H T O K . rjiaflMiii CBOKJ KOjuieKUMio, K O T o p a a cocTOHJia H 3 1 4 0 c o c y ^ O B , KyĎKOB H l a m , pasflejiHJi M O K f l y MyseHMM H H a y q H b í M H OpraHH3aiíHJIMM 6bIBlUČM ABCTpO-BeHrepCKOH MOHapXHH. TunojiorHMecKH KyĎOK 6 e 3 y x a O T H O C H T C H K T u n y 1 B (pwc. 1 0 : 2 , cpaBHM c 3aM. 2), BTopoif K y 6 o K C CeMblO y u i a M H M U MOHCeM 3aHHCJIHTb K T H n y 2 A (pHC. 1 0 : 1 , CpaBHM 3 a M . 4 ) . n o MHCHMIO c n e i í H a J I H C T O B , o6a K y o K a O T H O C H T C H K B T o p o i i nojiOBHHe 1 5 CTOJieTHH. nepeseji E. t l e i p o B

Ky6Ka.

ZWEI LOŠTICER BECHER AUS DER EHEMALIGEN SAMMLUNG VON CLARA-ALDRINGEN IM SCHLOSS Z U TEPLICE. Aus der Samralung der Fiirsten Clara-Aldringen, welche heutzutage im Bezirksmuseum in Teplice, ArchSologische Sektion Bílina, deponiert sind, stammen auch díe beiden Loštlcer Bechern. Dem in einem Becher gefundenen zettcl nach sind beide Exempláre ln MShren geíunden worden. Das Datum 1877 auf dem Zettel deutet daraufhin, daB sie in die Clara-Aldringen-Sammlung als Geschenke gelangt sind, und zwar aus einem groBen Fund von K. Hladíš in Loštice Im Jahre 1874. Es ist namlich bekannt, daB K. Hladíš einen groBen Teil des gesammten, auf ca. 140 Becher geschStzten Fundes an eine Reihen von Museen innerhalb und auBerhalb der damaligen Ssterreichisch-ungarischen Monarchie geschenkt hat. Vom Typ gehort der biigellose Becher zum Typ I B (Abb. 10:2, siehe Bemerkung 2), der andere Becher mít 7 Bugeln zum Typ n (Abb. 10:1, siehe Bemerkung 4). Die beiden Becher stammen aus der 2. HSlfte des 15. Jahrhunderts. Vbersetzt von Lenka Stockleinová