Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague Drobné zprávy Review by: F. N., J. L., V. G, A. S., F. S., B. R. and G. H. Listy filologické / Folia philologica, Roč. 51, Čís. 4/5 (1924), pp. 315-320 Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague Stable URL: http://www.jstor.org/stable/23454253 . Accessed: 10/06/2014 14:11 Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at . http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp . JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range of content in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new forms of scholarship. For more information about JSTOR, please contact
[email protected]. . Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague is collaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica. http://www.jstor.org This content downloaded from 188.72.96.190 on Tue, 10 Jun 2014 14:11:50 PM All use subject to JSTOR Terms and Conditions http://www.jstor.org/action/showPublisher?publisherCode=icsipcasp http://www.jstor.org/action/showPublisher?publisherCode=icsipcasp http://www.jstor.org/stable/23454253?origin=JSTOR-pdf http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp 315 Drobné zprávy. Antika na jevišti. Skupina Moskevského uměleckého divadla, proslulá u nás svým nedostižným ruským realismem, ukázala v říjnu na vinohradské scéně novou stránku svého umění v představení Euri pidovy Medeie. Tvůrkyní a duší tohoto představení byla paní Μ. N. Germanová; její Medeia chtěli být a byla krásná ve všech bo lestech svého pokoření i svého krutého vítězství. Také v celé režii bylo viděli snahu po krásných zjevech; jí byla řízena druhá ze dvou úloh sboru, jenž tu byl jednak zmnoženým hercem, třebaže passivním, jednak materiálem pro nové a nové živé obrazy, které výraznými dekoračními zkratkami sytě podmaloval ρ. Α. V. Andrejev. Těžko říci, kterou z těchto úloh byl ruský sbor vzdálenější choru antickému. Hudba ρ. A. N. Po daševského nedoprovázela sbor, nýbrž byla na jednotlivých'místech vý razem nálad a obratů děje. Leckterá část Euripidovy tragoedie se vzpírala novému umění a některá také jeho přílišné umělosti podlehla. F.N. R. W. Seton-Watson (Scotus Viator) uveřejnil v Lidových novinách řadu článků, jež vyšly též knižně u Borového pod názvem Nové Slovensko. V čísle ze dne 1./V1.1924 jsme četli mezi jiným i tuto~ poznámku: »V tomto súvise chcem vypovedat i tú svoju mienku, že stažnosti proti miešaniu češtiny a slovenčiny v školských čítankach pochádzajú vari z akéhosi nedorozumenia. Mnohí tak smýřlame, že v porovnaní s gréčíinou a latinčinou ani angličtina alebo francúzčina sama nedává dostatočného základu pre naozaj všeobecné humanistické vzdelanie (liberal education). Nám, ktorí takto smýšlame, z čisto peda gogického stanoviska by sa lak zdálo, že ani slovenčina a čeština spolu samy v sebe nie sú dostatočné na nadobudnutie takej vzdělanosti.· Slova našeho anglického přítele si jistě zaslouží pozornosti každého filologa. J. L. Nedaleko »římské brány* v Ostii bylo objeveno nové, už šesté Mithraeum. Po stránce vnějšího zařízení neliší se celkem od ob vyklých svatyní tohoto druliu; pozoruhodnější je jenom to, že adyton je odděleno od ostatní svatyně zvýšením podlahy. Nejcennější částí nového nálezu jest však nápis, úplně zachovaný: DEUM · VETUS · TA ■ RELIGI ■ ONE INVELO · FORMÁTŮM · ET ■ ÚMORE OBNUBI LATUM MARMOREUM·CUM· THRONO · OMNIBUSQ · ORNAMENT1S · A SOLO · OMNI IMPENDIO · SUO · FEC1T · SEX ■ POMPEIUS · MAXIMUS ■ PATER ■Q· -S- -S- EST· ET · PRAESEPIA · MARMORAVIT · Ρ · LXVIII ■ DEM · S · Ρ Fr. Cnmont, byv požádán o věcný výklad, poznamenává (Not. Sc. 1924, str. 78), že patrně šlo o podobu božstva íuppiter Caelus, nama lovanou na plátně (in velo formátům) a vlhkem zašlou, místo níž zřídil v náhradu sochu mramorovou S. Pompeius Maximus, patřící do nej vyšší hierarchické řady Mithrových kněží (patres). Zkratku Q S S EST vykládá Cumont souhlasně s objevitelem nápisu Calzou takto: qui sacer dos Solis est, anebo qui sacratus Soli est.— Nejasným zůstává výklad pojmu praesepia, jež se dosud v kultu mithrovském nevyskytlo. V. Cl· Poslední svazek Bulletinu de correspondance hellé nique (XLVI1. 1923, seš. VII—XII) obsahuje hlavně práce týkající se vykopávek francouzské školy athénské , na Thasu, v Notiu, v Delfech a na Delu; polský učenec R. Ganszynieč pokouší se (str. 431—449) o nový výklad tragických chorů {τράγοι — hoši v pubertě, mladíci), H. Seyrig hájí existenci legio VI Hispana. S radostí bude každým uvítána bohatá kronika (Chronique des ťouilles' et décou· ertes archéolo F. Ν. J. L. v. а This content downloaded from 188.72.96.190 on Tue, 10 Jun 2014 14:11:50 PM All use subject to JSTOR Terms and Conditions http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp 316 Drobné zprávy. giques dans 1'Orient hellénique), informující o pracích aro.haeologických v době od listopadu 1922 do listopadu 1923 vykonaných v oblasti moře egejského. A. S. Jako 37 svazek v Collection Payot vyšla knížka La cérami que grecque, již napsal Cl. Dugas (Paříž, 19i4. Str. 152, s 92 obrázky a 4 tabulkami, za 5 fr. V první části pojednává se o tvarech, výzdobě, výrobě a určení nádob, v druhé je podán přehled o keramice předřecké, homerské, archaické, athénské, hellenistické a na konec o vasách s výzdobou plastickou. Přehledná bibliografie uzavírá tuto stručnou, ale zajímavě a poučně psanou knížku. V. G-. Laskavostí prof. dr. L Niederle dostala se mi do ruky publikace, po níž jsem se dlouho marně sháněl, toliž Известия российской ака демии истории материальной культуры, v Petrohradě, sv. I. z г. 1921 a sv. II. z г. 1922; nemám zpráv, zda další svazky již vyšly a zda vůbec vyjdou. Oba svazky obsahují celou řadu prací z oboru starověké epigrafie, numismatiky, archaeologie umění i historie a opatřeny jsou množstvím tabulek, velmi dobře provedených a většinou velmi zdaři lých. Při obtížích, s nimiž zápasí nyní ruský učený svět, jsou publikace tohoto rázu vskutku hodny obdivu. A. S. Pařížské nakladatelství »La Renaissance du livre« (Boulevard Saint Michel 78) vydává sbírku děl pod názvem L'évolution de l'humanité řízením H. Beera; první oddíl této sbírky týká se praehistorie a starých dějin. A. Jardé v knize: La formation du peuple grec (1923, stran XII a 425, za 15 fr. neváz.) podává sytý, obratně a podle nejlepších pramenů sestavený obraz vývoje národa řeckého a podmínek, za kterých se vývoj tento dál. 1 odborníku může býti tento přehled užitečný, pro vzdělaného laika je výborným úvodem do kulturních dějin řec kých. Spis.-je professorem dějepisu na jednom z pařížských gymna sií; možno francouzské střední škole věru blahopřáti, má-li podobné síly učitelské. A. S. Výborný znalec řeckých papyrů, U. Wilcken, vydal právě stručný nárysřeckých dějin (Griechische Gescbu-hte im Rahmen der Altertums geschichte, nákl. R. Oldenbourga v Mnichově a Berlíně 1924, VI a 246 stran, za 4 zl. marky neváz.). Kniha je myšlena jako doplněk k učeb nicím dějepisů pro vyáší třídy středních škol; spis. přihlíží ke spojitosti s dějinami národů orientálních a řecké texty cituje v originále jen výjimkou, aby kniha byla přístupna i čtenářům řečtiny neznalým. Ňej samostatnější je část poslední, kde se spis. pohybuje na půdě své vlastní práce vědecké; tu litujeme leckde stručnosti, s jakou názory své vykládá, i že odkazuje k literatuře vědecké jen v nejřidčích přípa dech. Dílo možno dopoiučiti jako dobrý, moderní úvod do řeckých dějin- A. S. Hojné objevy papyrové znamenitě obohatily naši znalost řeckého materiálu slovního a přinesly tolik nových slov i významů, že už dávno žádný slovník k studiu papyrů nepostačoval. Třeba tedy uvítati speciální slovník, který vychází z pozůstalosti nedávno zesnulého papyrologa B. Preisigka (Wórterbuch der griech. Papyrusurkunden mít Einscbluss der griech. Inschriften, Aufschriften, Ostraka, Mumien schilder usw. aus Agypten) nákladem dcery autorovy v Heidelberku. Právě vyšel 1. sešit, obsahující hesla a—δίκη. Materiál slovníku je co nejúplnější, citují se vždy všechny doklady. Problémy grammatické, etymologické atd. jsou ze slovníku docela vyloučeny; podává jen vý znamy slov. U některých hesel však zaráží pořádek, jakým se významy uvádějí; tak na př. s. v. άνήρ·. Herr, pl. Gruppe, Mannschaften, Ein wobner, Ehemann, Mann; απέρχομαι·, jako prvý význam je sterben, teprve osmý a poslední fortgehen. F. S. Firma Teubnerova, chystajíc třetí vydání praktického sborníku Gercke-Nordenova, dala 'do prodeje i jednotlivé části dílů. Upozorňuji A. S. F. S. This content downloaded from 188.72.96.190 on Tue, 10 Jun 2014 14:11:50 PM All use subject to JSTOR Terms and Conditions http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp Drobné zprávy. 317 že při nákupu těchto separátů nutno dbáti velké opatrnosti, poněvadž se prodávají (a to velmi draho) také otisky 2. vydání (1912 — 1914) naprosto nezměněné v textu a bez bibliografických doplňků, s leto počtem 19^3(1). Firma Teubnerova počínala si takto nedůstojně i při otiscích textů klassických, ale tam aspoň bylo na titulním listě vyzna čeno, že je te editio stereotypa; nyní i toto upozornění odpadlo. V. G. Studium jazyka latinského a způsob jeho vyučování ve škole ne - měly dosud ústředního orgánu. Proto utvořila se loni v Paříži Société des études latines. která počala ihned vydávati časopis Revue des études latines za redakce J. Marouseaua, známého latinisty pařížského. Dva dosud vydané sešity (I. 1923, fasc. 1 а-II-III) ukazují směr a cíl nové revue, jež chce vytvořiti pole, kde by se věda a školní praxe stýkaly. Čteme tu články většinou o otázkách obecného rázu, zprávy nejen o knihách, které již vyšly, nýbrž i o těch, které se chystají; je patrno, že redakce si všímá podnětů ze čtenářstva vycházejících a usiluje vy tvořiti vespolný styk mezi příslušníky téhož oboru. Ze jmen, která čteme mezi původci článků a kritik, i z těch, která jsou uváděna ve zprávách 0 schůzích společnosti, je patrno, že nejen nejlepší lidé mezi francouz skými latinisty, nýbrž i učenci národů jiných jsou v přátelském poměru к nové spoleínosti i к jejímu orgánu, jemuž přejeme pro budoucnost nejlepšího zdaru. Roční příspěvek člena činného, jenž doslává pak Revue zdarma, je 20 fr., částka jistě mírná. A. S. Amerika pro středověkou latinu. Philological Association of the Pacific Coast uspořádala koncem r. 1922 cyklus přednášek, týka jících se středověké latiny. Stručné a všeobecné obsahy jednotlivých přednášek (M. Badin o poměru latinské literatury středověké ke klas sické, E. C. Hills o poměru latinské literatury středověké к národ nímu písemnictví, W. H. Briggs o jejím poměru к moderní literatuře, J. S. P. Tattock o práci a plánech, které má Section on Medieval Latin of the Modern Language Association of America) jsou uveřej něny v dodatcích к Proceedings of the American Philological Association L1II, 19J2, str. XXVII nn. — С. H. Beeson (univ. Chicago) připravil к tisku Anthology of medieval Latin (syllabus zašle prof. G. R. Coff man, 76, Oxford Street, Cambridge, Mass., U. S. Α.). L. J. Paetow (univ. California) skládá rozsáhlou knihu o latině středověké a ob novení zájmu pro ni; přijme rád rady i návrhy. В. B. Vydání Lucretia od H. Dielse ukončeno je právě vydnným svaz kem druhým, jenž podává německý překlad celé básně (T. Lucretius Carus de rerum natura lateinisch und deutsch von H. Diels, Band II.: Lukrez, Von der Nátur, ubersetzt, v Berlíně u Weídmannů, 1924, za 9 Mk neváz.). Překlad je plynný a jasný, Oprava stejně pečlivá jako při prvém svazku. A. S. Téměř úplnou ztrátu melodií, kterými byly provázeny ve staro věku verše řecké a latinské, hleděla si doba renaissanční nahraditi sklad bami vlastními; při tom ve snaze oživiti květ řecké poesie, tragoedii, stvořila >drama per musica«, ope^u. Jest celá řada hudebních skladatelů od XVI. stol. až do nové doby v Itálii, Francii, Belgii, Německu a Polsku, kteří komponovali na librelto na př Horatiových ód, Vergiliovy Aeneidy atd. Ukázky nápěvů jednohlasných, vícehlasných i s průvodem pro piano podává Stefan Cybulski v knížce Poezja iaciiíska w piesni, Lwów-Warszawa 1924, cena 250 z} pol. Jsou tu některé ódy Horatiovy zhudebněné Tritoniem, Hofhaimem, Goudimelem, Her zogem Ducisem a známým Orlandem di Lasso (XVI. stol.), Senflem (XVII. stol.), Loewem (XIX. stol ), komposice s orchestrálním dopro vodem pro carmen saeculare od Andréa Philidora (XVIII. stol.) a j. Nejvíce ukázek je ze skladeb W. Gorzelniaského, který složil melodie 1 к Ovidiovi (Trist. IV. 12, I. 9, 5 nn., Met. I. 89 nn.) vedle zhudebnění ód a epód Horatiových. Uveden tu i musikální doprovod к Verg. Aen. В. R. This content downloaded from 188.72.96.190 on Tue, 10 Jun 2014 14:11:50 PM All use subject to JSTOR Terms and Conditions http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp 318 Drobné zprávy. ΙΓ. 42 ηη„ 274 ιιη. ζ rukopisu ν Bibliolheca Laurentiana ζ Χ. stol. Vyda vatel ν předmluvě str. 4 soudí, že liturgický zpěv křesťanský zachoval s metrem antickým i melodii jeho a uvádí některé doklady. Gr. H. К sedmdesátým narozeninám známého jazykozpytce J. Wacker nagela vydali jeho žáci, přátelé a kollegové slavnostní sborník pod názvem AŇTIzlQPON (Gottingen, 1923 na tit. listě, 1924 na obálce, Vandenhoeck u. Ruprecbt, str. Vlit a 364. Za 198 Kč). Obsahuje vedle soupisu oslavencových prací 40 článků z rozmanitých oborů jazyko vědy, týkajících se rozmanitých jazyků indoevropských, srovnávací mluvnice indoevropské i obecné jazykovědy. Zcela ve shodě s činností Wackernagelovou, jehož speciálními obory jsou jazyk staroindický a jazyk řecký, jsou jazykověda а filologie jazyků árských a klassických (zvlášť řecká) zastoupeny nejhojněji: osm článků týká se oboru prvého, dvaadvacet se jich vztahuje к jazykovědě, filologii nebo mythologii řecké nebo latinské. Šedesáté narozeniny W. Streitberga byly vedle sborníku, o němž byla podána zpráva LF. 51, 62. uctěny ještě obvyklým při takovýchto příležitostech sborníkem prací jubilantových přátel a žáků (Streit berg Festgabe. Hsg. von der Ďirektion der vereinigten sprachwissen schaftlichen Institute an der Universita! Leipzig. V Lipsku 1924, Mar kert & Peters. Str. XV a 441. Za 27 50 zlat. marek). Obsahuje 54 prací rázu obecnějšího i speciálnějšího, vztahujících se к rozmanitým jazykům indoevropským nebo jejich skupinám, ani nejnovějšího člena, hettitštiny, nevyjímaje. Několik zajímavých a pozoruhodných článků týká se jazykovědy slovanské a baltské; bude o nich podrobněji po jednáno pozdčji. V prvním sešitě nově založeného časopisu »Minerva-Zeitschrift«, jenž má býti doplňkem známé ročenky »Minerva« (vychází nákladem firmy Walther de Gruyter a spol. v Berlíně jednou za dva měsíce) píše К. H. Meyer o stavu slavistického studia po válce (Die slavistisclien Studien nach dem Kriege, str. 3-6). Vypisuje, jaké změny v této příčině nastaly v Německu a zejména mimo Německo: celkem správně ukazuje na obrat, který nastal zvláště ve Francii a Anglii, ale zprávy, které podává o zemích slovanských, jsou kusé, ob mezují se z nejvétší části na výčet professur na universitách, ale nehledí к institucím jiným, neinformují o publikační činnosti universit, která se zejména u nás utěšeně rozvila, nepoučují o časopisech slavi stickým studiím věnovaných, jejichž přehled jistě by byl vítán ze jména čtenáři neslovanskému. V Sofii založen byl v prosinci minulého roku makedonský ústav (Македонски наученъ институтъ), jehož úkolem je především vědecký výzkum Makedonie, dále pak sbírání materiálu k dějinám bojů za osvobození Makedonie; později chce ústav pracovati k tomu, aby byl zřízen makedonský kulturní dům (македонски културенъ домъ), v němž by bylo umístěno budoucí ethnograticko-historické museum makedonské. Orgánem tohoto nového ústavu je Македонски Прегледъ, списание за наука, литература и културенъ животъ (také s titulem francouzským »Kevue Macédonienne«), jehož první číslo nedávno vyšlo a v němž se podrobněji o založení makedonského ústavu, o jeho stano vách a prvních jeho členech bulharsky a francouzsky podává officiální zpráva. Obsah prvního tohoto sešitu (164 str.) je dost pestrý, iejména v rubrice článků (str. 1—100). Filology nejspíše zajímati bude článek V. N. Zlatarského o biskupském sídle sv. Klimenta Ochridského, N. A. Mušmova výklad o nejstarších mincích Alexandra Velikého, G. Kaca rova zpráva o nejnovějších archaeologických výzkumech v Makedonii (podnikli je Francouzi a Angličané za války v územích jimi obsaze ných), M. Arnaudova příspěvky k lidové tradici o králevici Markovi - (Къмъ легендата за крали Марко), v níž sděluje tři motivy epického This content downloaded from 188.72.96.190 on Tue, 10 Jun 2014 14:11:50 PM All use subject to JSTOR Terms and Conditions http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp Drobné zprávy. 319 cyklu o králevici Markovi (Крали Мирко и Муса Арбанаса, Крали Марко се сдобива съ конь и сила а Смъртьта на Крали Марко), jež zapsal ve vsi Raotnice, nedaleko od města Tetova, od Spáso Mile šova, po celém širém okolí proslulého lidového pěvce, a konečně článek Slojanova-Vblkanova СлавяноФнлство на Луи Леже и Македония. Zrfcensí uvedena budiž obšírná zpráva St. Mladenova o Mazonově knížce »Contes slaves de la Macedoine sudoccidentale< a AI. Balabanova referát o sbírce bulharských písní z Makedonie, již pořídil Pančo Michajlov. Tresť článků i posudků podána je na konci sešitu také francouzsky (str. 140—155). Při universitě v Bělehradě zřízen byl seminář pro albánskou filologii pod vedením A. Bariče a »Arhiv za arbanasku starinu, jezik i etnologii·, o jehož prvním svazku podána zpráva na str. 67 tohoto ročníku Listů filol., stal se od druhého svazku jeho orgánem. Právě vyšlý první sešit tohoto svazku (167 str.) úspěšně pokračuje na cestě, kterou si časopis tento vytkl: obsahuje řadu článků a drobnějších příspěvků psaných v různých jazycích (srb.-cbrv., slovin., franc., něm.) a hledících k různým oborům albanologie; v oddílu kritik je několik důkladných posudků prací týkajících se Albánů a Albánie, v kronice doprovázpjí se kritickými poznámkami některé drobnější práce a časo pisecké články spadající do programu tohoto časopisu; nově se tu obje vuje rubrika osobních zpráv. Historická mluvnice jazyka slovinského Fr. Ba· movše, k níž zřetelně směřovaly dosavadní práce jejího autora, začala vycházeli: vyšel svazek druhý, jednající o souhláskách (Historična gramatika slovenskega jezika. II. Konzonautnem. V Ljubljani 1924. Založila »Učiteljska tiskarnaϊ мови. I. Вступ i звучня. Одеса 1924. Видання Этнолого-Д1Ялектолог1Чно1 Секци ОдеськоГ комисп Краезнавства при ВУАН. Str. 60). V kapitolách úvodních (str. 5—28; jedná spisovatel o jméně jazyka, o němž vykládá, o jeho původě, o vývoji názorů o ukrajinském jazyce a o pramenech k jeho historii. Poměrně avlášť obšírná je kapitola druhá, v níž je výklad o původu jazyka ukrajinského: spisovatel vypočítává rysy, jež jsou společné různým jazykům slovanským, a správně dovozuje, že jazyk ukrajinský vyrostl ze společného základu s jazykem velkoruským a bělo ruským, z jazyka praruského, ale ne dost logicky dospívá na základě těchto společných rysů k předpokladu tří prajazyků, vzniklých z pra slovanštiny, prajazyka ruského, západoslovanského a jihoslovanského, neboť společné rysy, jež spojují jazyky západoslovenské s východo slovanskými, nebo východoslovanské s jihoslovanskými nebo část sku piny jedné s částí skupiny druhé (srv. na př. dl, ti v dialektu pskov ském, o němž také aukior mluví a připouští výklad — po mém soudě správnější — theorií vlnitě se šířících změn jazykových, a v nářečích slovinských, čehož auktor neuvádí!), při stanovisku autorově nenalézají This content downloaded from 188.72.96.190 on Tue, 10 Jun 2014 14:11:50 PM All use subject to JSTOR Terms and Conditions http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp 320 Drobné zprávy. uspokojivého vysvětlení. Vadí to také spisovateli samému ve výkladě o praruských změnách hláskových. Pak není ovšem docela přiměřené, srovnává-li se poměr jazyka ukrajinského к jazyku ruskému s poměrem jazyka polského к jazyku českému, nebo jazyka bulharského к jazyku srbskému (str. 10). V kapitole III. а IV. při vší stručnosti dobře in formuje spisovatel o tom, jak se vyvíjely ve vědě názory o ukrajinském jazyce (kap. lil.), a vypočítává staré texty, jež jsou prameny pro po znání historie ukrajinského jazyka, s nejdůležitější literaturou o nich. Dnešní nářečí ukrajinská dělí ve tři skupiny: severní, jihozápadní a jihovýchodní (na rozdíl od Hancova, jenž nářečí jihozáp. a jihových. pokládá za další pokračování nářečí původně jednoho, jižního, má Buzuk nářečí ta za nářečí samostatnáj. Závěrem je podán přehled hlavních prací o jazyce ukrajinském. V druhé části (str. 29—69) je vylíčen nejprvé praruský stav hlásek a potom se vykládá o jejich změ nách v jazyce ukrajinském; na konci připojen je chronologický pře hled hláskových změn praruských a ukrajinských. Druhá část tohoto díla má obsahovati tvarosloví, skladbu a historickou chrestomatii. Malou chrestomatii staropolskou uspořádal Konrád Drze wiecki a po smrti autorově důkladným slovníkem a některými poznám kami opatřil J. Baudouin de Courtenay (Teksty do nauki jezyka staro polskiego, wiek XIV. i XV. Wybór, objašnienia i przypisy K. Drze rvieckiego, pod redakcja, oraz ze SJowniczkiem i innemi dodatkami Jana Baudouin de Courtenay. Naklad Gebethnera i Wolffa. Warszawa Kraków-Lublin - Lodž-Poznaň-Wilno - Zakopané 1924. Str. 18b). Vedle Bogurodzice jsou tu výňatky z kázání Swi^tokrzyských, z žaltáře Floriánského, z kázání Hnězdenských, z bible králové Žofie, z leg. o sv. Alexiovi a ze statutu Wislického. Texty jsou psány pravopisem novým (až na nosovky a o) a jsou provázeny pod čarou poznámkami vysvětlujícími vše, v čem se text staropolský liší od příslušného znění novopolského, takže může texty tyto čisti i ten, kdo o staré polštině neví nic. Za texty jsou poznámky к jednotlivým výňatkům, informující blíže o skladbách, z nichž otištěné kusy jsou vyňaty, o jejich stáří, původě, rukopisném podání, jazyce, pravopise a pod. Slovník obsahuje víc, než v podobných slovnících bývá: jeho autor považoval za svou povinnost »nie opušcič žadnej cechy, charakteryzuj^cej j§zyk staropolski, odzwierciadlajacy sie w wybranych przez Drzewieckiego tekstach» a po dat v něm »w porzadku alfabetycznym wszystkie elementy, wfaáciwe myšleníu j^zykowemu staropolskiemu, zarówno ze strany wymawia niowo-síuchowej, jako tež ze stiany morfologicznej iacmie ze strona syntaktyczna, jako morfologiczna w rozszerzonem znaczeniu tego wyrazu, ze strony semantycznej czyli znaczeniowej, i nareszcie ze strony spo íeczno-kulturalnej, w zwi^zku z wplywami innych jezyków i narodów na jezyk polski«. Je to podrobný soupis staropolských slov a tvarů, po jakékoliv stránce se lišících od polštiny nové, pokud se vyskytují v otištěných textech, s přesným udáním místa, na němž se vyskytují. Význam ,ale', se znamením pochybnosti uvedený pro ano z legendy o sv. Alexiovi v. 82 (miqc to [Alexius] zawédy rvstawal reno, ano košciol zamkniono), není zajisté případný: smysl by více vystihovalo ,kdy, když' (srv. stč. mluvieše hospodin s Mojziešem, ano všichni vidiecliu »loquebatur cum Moyse, cernentibus universis . .. Exod. 33, 10). Nové vydání kodexu Assemanova a to vydání fototypické připravuje prof. J. Vajs. Má býti vydáno asi 200—250 výtisků tohoto vydání, při čemž jeden výtisk nebude státi více než 200 lir ital., spíše bude možno tuto cenu při dostatečném počtu přihlášek snížiti. Aby bylo toto vydání, jež jistě bude vřele uvítáno všemi slavisty, zabezpe čeno, jest třeba, aby se přihlásilo nejméně 100 odběratelů. Přihlášky přijímá redakce »Slavie« (Praha-V., Břehová δ). This content downloaded from 188.72.96.190 on Tue, 10 Jun 2014 14:11:50 PM All use subject to JSTOR Terms and Conditions http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp Article Contents p. 315 p. 316 p. 317 p. 318 p. 319 p. 320 Issue Table of Contents Listy filologické / Folia philologica, Ro. 51, ís. 4/5 (1924), pp. 193-320 Front Matter Konec římského království [pp. 193-214] Φίλιππος Βαϱύπους [pp. 214-227] Sigismundus Gelenius a Gilbertus Cognatus [pp. 228-239] Příspěvky etymologické [pp. 240-244] Praslovanská dvojice -ę ∥ -ě [pp. 244-263] K české dialektologii [pp. 263-271] Dva české praménky „Labyrintu“ [pp. 271-280] K původu písně „Po půl noci, dřív než kohout“ v Čelakovského „Slovanských národních písních“ [pp. 280-286] Archiv literárně historický Dopis Václava Stacha z r. 1785 a Václava Tháma z r. 1787 Jiřímu Ribayovi [pp. 286-293] Neznámý dopis Karla Hynka Máchy [pp. 293-295] Úvahy Review: untitled [pp. 295-296] Review: untitled [pp. 296-300] Review: untitled [pp. 300-301] Review: untitled [pp. 301-302] Review: untitled [pp. 302-305] Review: untitled [pp. 305-309] Review: untitled [pp. 309-314] Drobné zprávy [pp. 315-320]