Mezinárodní ekonomie II Prezentace 8 Optimální měnové oblasti (Optimum Currency Areas – OCA) • Literatura: – Cihelková, Frait, Varadzin, Mach, Brůžek, Žamberský (2008): Mezinárodní ekonomie II, C. H. Beck, str. 229-232 – Baldwin, Wyplosz (2008): Ekonomie evropské integrace, Grada Publishing, 367-394 – Krugman, Obstfeld (2003): International Economics, Theory and Policy, 604635 – Appleyard, Field, Cobb (2010): International Economics, McGraw-Hill, 731-733 – Mundell (1961): A Theory of Optimum Currency Area, American Economic Review, 51, 657-665 – McKinnon (1962): Optimum Currency Areas, American Economic Review, 53, 717-725 – Kenen (1969): The Theory of Optimum Currency Areas: an Eclectic View, in Mundell and Swoboda (eds), Monetary Problems of the International Economy, University of Chicago Press Optimální měnové oblasti 1 Výhody a nevýhody společné měny • Výhody jsou zřejmé • Nevýhodou jsou zejména tzv. asymetrické šoky – negativní poptávkové či nabídkové šoky, které postihnou pouze určitou zemi (region) • Jednotná měnová politika – asymetrické šoky nelze řešit oslabením domácí měny či snížením úrokových sazeb • Optimální měnová oblast – riziko asymetrických šoků je nízké Optimální měnové oblasti 2 Vývoj teorie OCA • Robert A. Mundell – ztráta možnosti ovlivňovat ekonomické procesy změnou měnových kurzů může být nahrazena vysokou flexibilitou a mobilitou práce a kapitálu • Ronald I. McKinnon – je zapotřebí brát v úvahu i faktor vlivu otevřené ekonomiky definované jako poměr mezi obchodovatelnými a neobchodovatelnými statky ve vztahu k domácí produkci • Peter B. Kenen – země s vysokým stupněm výrobní diverzifikace se mohou stát vhodnými kandidáty členství v měnové unii, a to i při nízké mobilitě pracovní síly mezi členskými zeměmi Optimální měnové oblasti 3 Charakteristiky OCA • Důležitá je homogennost ekonomického prostředí měnové oblasti • Faktory eliminující asymetrické šoky: – Mobilita pracovní síly, – Flexibilita mezd a cen, – Regionální ekonomická integrace, – Diverzifikace výrobní struktury a exportu, – Synchronizace hospodářských cyklů – Mobilita kapitálu – Integrace finančních trhů – Míra otevřenosti země – Kompenzace asymetrických šoků Optimální měnové oblasti 4 Model GG-LL • Země vstupující do měnové oblasti by měla kvantifikovat výnosy a náklady • Výnosy: – Větší efektivita platebních transakcí (snížení transakčních a zajišťovacích nákladů), – Zvýšení důvěry ve stabilitu domácí měny. • Náklady: – Ztráta autonomní měnové politiky, – Možnost řešení autonomních šoků změnou měnového kurzu Optimální měnové oblasti 5 Model GG-LL • Zvýšení peněžní efektivnosti je tím větší, čím více je daná země propojená s měnovou oblastí, do které hodlá vstoupit (podíl vzájemného obchodu na HDP, stupeň mobility výrobních faktorů) • Důležitá je také míra inflace v měnové oblasti, protože dojde k jejímu částečnému dovozu • Křivka GG – závislost zvýšení peněžní efektivnosti v přistupující zemi na stupni ekonomické propojenosti – je rostoucí, viz obr. • Křivka LL – závislost ztráty ekonomické stability přistupující země na stupni ekonomické propojenosti – je klesající, viz obr. Optimální měnové oblasti 6 Model GG-LL Křivka GG Zvýšení peněžní efektivnosti v přistupující zemi GG Stupeň ekonomické propojenosti mezi přistupující zemí a měnovou oblastí Optimální měnové oblasti 7 Model GG-LL Křivka LL Ztráta ekonomické stability přistupující země LL Stupeň ekonomické propojenosti mezi přistupující zemí a měnovou oblastí Optimální měnové oblasti 8 Model GG-LL Zisky a ztráty pro přistupující zemi GG LL P1 Stupeň ekonomické propojenosti mezi přistupující zemí a měnovou oblastí Optimální měnové oblasti 9 Model GG-LL • Příliš nízký stupeň ekonomické propojenosti znamená pro přistupující ekonomiku větší ztráty než zisky • Vstup se vyplatí, dosáhne-li stupně ekonomické propojenosti většího než P1 • Dojde-li např. v domácí ekonomice k poklesu rozsahu a frekvence náhlých změn v poptávce po vývozu dané ekonomiky, křivka LL se posune směrem dolů • Pro všechny stupně ekonomické propojenosti jsou nyní ztráty ekonomické stability spojené se vstupem nižší • Potřebný stupeň ekonomické propojenosti se snížil z P1 na P2 viz obr. Optimální měnové oblasti 10 Model GG-LL Zisky a ztráty pro přistupující zemi GG LL1 LL2 P2 P1 Stupeň ekonomické propojenosti mezi přistupující zemí a měnovou oblastí Optimální měnové oblasti 11 Případová studie • Předpokládejme, že existují pouze dvě země: – USA – Kanada • Kurz CAD/USD je plovoucí a jeho pohyb vyrovnává platební bilance obou zemí • Východní části obou zemí se specializují na průmyslové výrobky (např. automobily), západní na primární výrobky (např. těžba dřeva) • Mobilita výrobních faktorů mezi východem a západem je nízká • Mobilita výrobních faktorů mezi oběma odvětvími rovněž Optimální měnové oblasti 12 Případová studie • Předpokládejme změnu ve struktuře poptávky od průmyslových výrobků ke dřevu • V západních částech obou zemí to vyvolá inflační tlaky, ve východních poroste nezaměstnanost • Jak má zareagovat monetární politika obou zemí? • Monetární expanze sice může zmírnit nezaměstnanost ve východních částech, ale prohloubí inflaci v západních částech • Monetární restrikce potlačí inflaci v západních částech, ale dále zvýší nezaměstnanost ve východních částech Optimální měnové oblasti 13 Případová studie - závěry • Lepší by bylo, kdyby západní části obou zemí měly společnou měnu (a měnovou politiku) a východní rovněž • Mezi oběma měnami by byl plovoucí kurz řešící případné nerovnováhy v platební bilanci obou měnových oblastí • Měna západních částí by apreciovala, což by tlumilo inflační tlaky • Měna východních částí by depreciovala, což by tlumilo růst nezaměstnanosti • Centrální banka západní části by mohla přistoupit k restrikci (tlumit inflaci) • Centrální banka východní části by mohla přistoupit k expanzi (tlumit nezaměstnanost) Optimální měnové oblasti 14