Miloš Šolle : Rotunda svatého Petra a Pavla na Budči (okr.Kladno) / Rotunda of St. Peter and Paul Budeč (okr.Kladno) / Die Rotunde der hl. Peter und Paul auf Budeč .
ROTUNDA SV. PETRA A PAVLA NA BUDCI DIE ROTUNDE DER HL. PETER UND PAUL AUF BUDEČ MILOŠ ŠOLLE, AÚ ČSAV Praha Předloženo 4. května 1988 Eines der Hauptergebnisse der auf Budeč in den Jahren 1975—1980 unter Leitung des Autors unternommenen archäolo' gischen Forschung war die Bestätigung der Ursprünglichkeit der bis heute auf der Akropolis des Burgwalls stehenden St. Peters- u. Paulsrotunde, die nach den historischen Quellen vom Fürsten Spytihněv irgendwann in den Jahren seiner Herrschaft (895—915) gegründet wurde. Es ging um die Beilegung eines lange Zeit diskutierten Streites zwischen den Kunsthistorikern der älteren und jüngeren Generation, die mit ihren Methoden allein zu keinem übereinstimmenden Schluß über die Datierung dieses Baudenkmals gelangen konnten. Zur überzeugenden, endgültigen Beantwortung der Frage gelangte der Autor durch die archäologische Forschung, die namentlich die Beziehung der Rotunde zur Befestigung des Innenwalls in den gegenseitigen stratigraphischen Zusammenhängen, desgleichen zum Friedhof, zu dessen Entdeckung es im Verlauf der Forschung kam, verfolgte. Die Ausgrabung innerhalb der Rotunde erbrachte einen weiteren Beitrag zum Verständnis der baulichen Entwicklung der Kirche in der vorromanischen und romanischen Zeit. Die Durchforschung des inneren wie auch des äußeren Walls, die der Autor i. J. 1941 vorgenommen hatte, bietet die Möglichkeit zu einem Vergleich der Erkenntnisse über die Aufeinanderfolge der Besiedlung sowie über den allmählichen Ausbau der Fortifikationen auf dem Burgwall mit den Resultaten, die sich aus der gleichzeitigen Forschung von Z. Váňa und A. Bartošková aus dem Arch. Institut von beiden Gesichtspunkten ergeben.
J,
edním z hlavních důvodů archeologického výzkumu, prováděného na Budči v letech 1975—1980 za vedení autorova, bylo potvrzení původnosti svatopetrské rotundy, dosud stojící na akropoli hradiska, založené podle historických zpráv knížetem Spytihněvem někdy v době jeho vlády (895 — 915). Šlo o řešení dlouho diskutovaného sporu mezi uměleckými historiky starší i mladší generace, kteří nedospěli svými metodami práce ke shodnému názoru na datování této stavební památky. Archeologickým výzkumem sledoval autor ve vzájemných stratigrafických souvislostech zejména vztah rotundy k opevnění vnitřního areálu a k hřbitovu, k jehož objevení při výzkumu došlo. Odkryv uvnitř rotundy přispěl dále k pochopení stavebního vývoje kostela v době předrománské i románské. Výzkum vnitřního valu i valu vnějšího, který autor provedl v r. 1941, poskytuje možnost srovnání poznatků o posloupnosti osídlení i o rozvoji fortifikací na hradisku s výsledky, jež vyplývají z výzkumu Z. Váni a A. Bartoškové.1 I. Budeč, její sídlištní prostředí a opevnění Dosud stojící rotunda sv. Petra a Pavla (obr. 2) dominuje ve výši 290,9 m hradisku o rozloze 22,8 ha, členěnému viditelně dvěma pásy valů na akropoli o ploše 3,30 ha a předhradí 19,50 ha. Starobylou svatyni lze zdaleka spatřit z vrcholků sousedních náhorních teras, jež uzavírají spolu s výšinou s budečským hradištěm hlubší prudká údolí, jimiž protékají Týnecký a Zákolanský potok. Podél jejich břehů se již na sklonku 1. tisíciletí po Kr. objevilo osídlení, a to na katastru dnešních osad Týnec, Kolec, Zákolany a Kováry. Při dalším vývoji budečského hradiště se ukázalo, že nejde o lokalitu vhodnou pro vznik středověkého města, jak tomu často bývalo u jiných českých hradišť. Kromě osad bylo v bezprostředním severním podhradí Budce objeveno hradské pohřebiště na pozemku bývalého cukrovaru, dnes Energovodu v Zákolanech 1. Srovnej studii, která vyšla v době tisku tohoto příspěvku; Váňa, Z. 1989: Vnitřní opevnění přemyslovské Budce. PALXXX; 123-159. 140
M. Šolle, Rotunda sv. Petra a Pavla...
Obr. 1. Budeč, k.ú. Kováry (okr. Kladno). Půdorys hradiště, poloha kostelů a pohřebišť. 1: u kostela P. Marie; 2: u rotundy sv. Petra a Pavla; 3: nad Kováry; 4: Kováry, pozemek p. Šimůnka; 5: Zákolany, býv. cukrovar, kat. Kolec; 6: „Na Tejnici"; 7: Katovka; 8: Mozolín, čp. 3; 9: mohyla, dnes již neznatelná; 10—13: zjištěné polohy hustšího osídlení na hradišti a v podhradí. — Abb. 1. Grundriß des Burgwalls, Lage der Kirchen und Gräberfelder. 1: bei der Kirche der Jungfrau Maria; 2: bei der St. Peters- und Paulsrotunde; 2: oberhalb Kováry; 4: Kováry, Grundstück des H. Šimůnek; 5: Zákolany, ehem. Zuckerfabrik, Kat. Kolec; 6: „Na Tejnici"; 7: Katovka; 8: Mozolín, Konskr. Nr. 3; 9: Hügel, heute nicht mehr erkennbar; 10—13: festgestellte Lagen einer dichteren Besiedlung auf dem Burgwall und im Suburbium.
a další v poloze „Na Tejnici" jihozápadně od opevněného areálu na ostrožně, zkoumané nejnověji I. Krutinou. Známe však i řadu drobných osadnich pohřebišť v okoli Budce (Sláma 1977; Šolle 1982) (obr. 1). Dříve než přikročíme k řešení ústřední otázky, týkající se původnosti a stáří dosud stojící rotundy sv. Petra a Pavla, je nutno se zabývat posloupností jednotlivých fází a stavebních proměn vnitřního valu M. Šolle, Rotunda sv. Petra a Pavla...
141
Obr. 2. Budeč, k.ú. Kováry (okr. Kladno). 1: Rotunda sv. Petra a Pavla za vnitřním valem na akropoli hradiště; 2: rotunda, pohled od jihovýchodu. — Abb. 2. 1: St. Peters- und Paulsrotunde hinter dem Innenwall auf der Akropolis des Burgwalls; 2: Rotunde, Ansicht von Südosten.
142
M. Solle, Rotunda sv. Petra a Pavla...
a jejich charakteru, které přispěly nemalou měrou k řešení naší základní problematiky, neboť vnitřní valový násep v dnešním stavu se přímo dotýká pláště chrámové lodi rotundy. Právě z tohoto důvodu jsem přikročil před výzkumem rotundy k řezu vnitřním valem v místech západně od kostela. Geologickým podložím budečské výspy je dle odborného posudku K. Žebery břidlice a buližník, které místy pronikají prvohorní karbonovou terasou pískovce. Pískovec přechází v písčitojílovitou zvětralinu kamenouhelné arkózy s ojedinělými křemennými štěrčíky a oblázky, která vznikla v tropickém klimatu starších druhohor, tj. v triasu a pak ve starší křídě. Ve svrchní části této fosilní zvětraliny — tropické černozemě — se nacházejí zbytky svrchokřídových cenomanských vápenců. Úlomky opuky, z níž je stavěno lomové zdivo kostela, poskytuje nepříliš vzdálené jižní a západní okolí Budce, případně až okolí Želenic na Slánsku. Opuky se používalo především při mladších stavbách a k obložení hrobů jak uvnitř hradiska, tak vně Budce, např. na zákolanském pohřebišti. Stratigrafie. Řez vnitřním valem západně od rotundy byl uskutečněn založením sondy 1/75, 76, která byla později protažena až k vnějšímu příkopu sondou 14/75, 76 a na Starém hřbitově sondou 2/75, 76 až k samotnému plášti rotundy. Následovalo rozšíření do plochy sektory 3 — 9/75 — 76. Vypracováním a zhodnocením vrstev valového profilu a celého prostředí jsem dospěl k stanovení několika základních sídlištních a fortifikačních horizontů (obr. 3; 4; 5). 1) Nejstarší osídlení budečské výspy pochází z doby kultury knovízské. Torzem tohoto osídlení a jeho svědectvím je vrstva 12b základního profilu pod hřbitovní zdí. Spočívá přímo na podloží písčitojílovité zvětraliny karbonského původu (vrstva 14) a je kryta jemnou světlejší vrstvou 12a, rovněž knovízskou. Tyto vrstvy obsahují nálezy čistě knovízské bez příměsi štítarských prvků a náleží tudíž stupni BD — HA. Ze stratigrafické situace lze vyvodit, že původní knovízské osídlení budečské výspy, pozdější akropole, bylo neopevněné (obr. 5, 6). 2) Nejstarší opevnění budečské ostrožny pochází z nejmladší fáze knovízské kultury štítarské fáze, jak dosvědčuje bezprostředně nadložní vrstva 11 základního profilu. Jde o výraznou kamenitou vrstvu z místní břidlice a buližníku, původem z kamenitého jádra hradby té doby. Kameny jsou velké, hrubě opra cované a vyplňují celý prostor zkoumané plochy do šířky 150 cm směrem k rotundě. Vytváří pruh roz valeného kamene, který se vytáčí do mírného oblouku (obr. 6 : 2). O konstrukci hradby vypovídají jed•-
Comments
Report "Miloš Šolle : Rotunda svatého Petra a Pavla na Budči (okr.Kladno) / Rotunda of St. Peter and Paul Budeč (okr.Kladno) / Die Rotunde der hl. Peter und Paul auf Budeč . "