Milan Zápotocký : Katalog středověké keramiky severočeského Polabí (Text) /catalog of medieval pottery from the North Bohemian Elbe region (Text) / Katalog der mittelalterlichen Keramik aus der nordböhmischen Elbegebiet (Text)
DER M I T T E L A L T E R L I C H E N K E R A M I K
AUS DEM N O R D B Ö H M I S C H E N
P R A G
1979
ELBEGEBSET
MI L A N
Z Á P O T O C K Ý K A T A
L O G
STŘEDOVĚKÉ KERAMIKY S E V E R O Č E S K É H O POLABÍ
P R A H A
1 9 7 9
~
OBSAH
1. Úvod Einleitung
3
-
—
INHALT
............ ................
2. Popisný systém a kód .................. Beschreibungssystem und Kode 3. Katalog nálezA Katalog der Funde
str. 5
7
34
3.1 Levin, o, Litoměřice ...............
35
3.2 Litoměřice - město ..... 3.3 Litoměřicko ........................
84 106
3.4 Ústecko 3.5 Děčínsko a Liberecko ...............
165 191
3*6 Severní Mělnicko
212
.........
Literatura
214
Seznam obrázkA ............................
218
Verzeichnis der Abbildungen Zusammenfassung Obrázky Abbildungen
..........................
226 obr« i - 96
5
1
ÚVOD
Sbírka středověké keramiky tvoří významnou část ar cheologického fondu litoměřického muzea. Patří k ní v pr vé řadě nálezy z městečka Levína, který byl již od stře dověku významným hrnčířským střediskem a dále pak větší soubory a ojedinělé nálezy z území středověkých Litomě řic i celé řady hradů a vsí ze širokého okolí» Tyto ma teriály, soustřeďované do muzea po celá desítiletí, tu byly sice řádné evidovány a zčásti též čas od času před vedeny v nejužším výběru veřejnosti na výstavách či ve stálé muzejní expozici, ale po odborné stránce zůstáva ly dlouho na okraji zájmu. Nebylo však pochyb o tom, že podrobnější analýza, zaměřená především na zpřesnění da tace, by mohla ze středověké keramiky vytvořit prvořadý pramen jak pro poznání dějin osídlení pro období od 13„ do 16./17. století, tak pro historii hrnčířského řemesla. Podnětem v tomto směru se stal výzkum provedený v r 0 1972 na hrnčířském střepišti na lokalitě Levin 1B Mohli jsme tu podrobně sledovat složitě zvrstvené profily hrnčíř ských odpadů a získat z nich nálezy nejen početné, ale především již bezpečně stratifikované. Zpracovali jsme
6
nejprve materiál z této i ostatních levínských lokalit a poté všochen zbývající fond středověké keramiky z Lito měřická a řadu nálezových souborů ze sousedních oblastí; přehled o počtu a rozložení nalezišl dává mapa na obrs JU Rozbor celé této nálezové základny vedl k vypracování po pisného systému» umožňujícího kódovaný popis nálezů a po mocí tohoto i vzájemné srovnávání nejdůležitějších sou borů a jejich chronologické seřazení. Závěry této práce, zaměřené na stanovení relativní chronologie středověké keramiky severočeského Polabí (která je pouze částí seve ročeské oblasti červeně malované keramiky) jsou obsaženy v článku v PA (Zápotocký 1978). Katalog nálezů, ze kterých jsme při této analýze vycházeli, zveřejňujeme v následu jících kapitolách. Obsahuje nálezové údaje, kódovaný po pis keramiky, její datování a kresebnou dokumentaci, někdy komentář, či historickou interpretaci nálezů. V kapitole zařazené před vlastní katalog ještě stručně opakujeme po pisný systém použitý při kódování keramiky a podrobněji uvedený již ve výše zmíněné práci. K některým poznatkům, vyplývajícím z těchto materiálů a jejich rozboru pro his torii zdejší hrnčířské výroby se ještě vrátíme při publi kaci výzkumu, provedeného v Levíně na střepišti u čp. 72 (lokalita č, 5 - dosud nezpracováno) v létě r. 1976.
dále na úroveň variant« Kodové značky jsou alfanumerická, jejich prvou část tvoři snadno zapamatovatelné alfabetické označeni tříd, druhou pak číselné označeni typů (dvoj místné I a variant (trojmístné)0 Třídypodtřídy
kodové č 0 typfi-variant
li - hrne® 1. bezuehé
H 11
typy^varianty
s ovoidním tělem se střední, či horní výdutí (mimo tvarů i vysokým okrúžím H 15)
12
e nízkým prohnutým hrdlem s dvojkónickým tělem miniaturní
13 14 15
jako E 11, s okrajem tvaru vysokého okruží
2» jednouché
21-211
koflíkovité s výraznou horní výdutí, ucho nasazeno pod okrajem
212
dtto, ucho nasazeno na okraj
213
koflíkovité s výraznou střed ní výdutí
22-221
s výraznou horní výdutí
222
dtto s okrajem tvaru vyššího okruží H'54,55
23-231
s nevýraznou horní, či střed' ni výdutí a okrajem jednodu
-vnějšl-spodni), jejich hrany, či plynulé přechody mezi nimi, a jejich výšku (u H - kolmá vzdálenost mezi vrcho lem horní plochy a dolní hranou vnější plochy, či nejnižším bodem jejího plynulého přechodu v hrdlo), U nejpočetnější třídy - okrajů hrnců (H~) rozeznáváme celkem 8 hlavních skupin typů a v jejich rámci pak celkem 113 variant. Tato početnost variant je nezbytná při popisu, ukazuje se však zbytečné vysoká při zpracováni. Typově a chronologicky blízké varianty slučujeme proto do podty pů, kterých je celkem 53; podobně postupujeme i u džbánů a mls, S podtypy jako pomocnou kategorii pracujeme jen při analýze. Podtypy a varianty se dle početnosti dělí na silné a slabé až stopově zastoupené, u nichž teprve rozbory nových nálezů prokáží, zda jejich vydělení bylo oprávněné, či zda se jedná pouze o irelevantní variety, které bude možné sloučit s některou sousední variantou. Kodové značky jsou alfanumerické, jejich první část tvoří alfabetické označení třídy nádob, ku které popiso vaný okraj patří, pro odlišení od kódu tvarů doplněné čárkou. Druhou část tvoři číselné označení bu3 podtypů (dvojmístné, zřídka trojmístné), s nimiž pracujeme při analýze, nebo variant (trojmístné), které používáme při popisu materiálu. Na obr, 5,6 jsou skupiny variant patří cích k jednotlivým podtypům odděleny čerchovaně a čísla podtypů jsou - na rozdíl od čísel variant - v rámečcích. Typy okrajů
lo svislá, 203„ ko nická hrana mezi vnější a spodní plochou oblá, u 316 zdůrazněná žlábkovitou rýhou
32
325
321
vnější plocha pro
325
žlábnutá vnitřní plocha lome ná až podseknutá
- 14
34
341-343
horní plocha rovnáp vnější plocha le ob lá, 2. rovná, 3 e pro-
344
344-349
žlábnut á horní plocha rovná, vnější prožlábnutá, vyšší (344); hor, plocha šikmá dovnitř (345), či vně (346 nižší, 347 vyšší); hor0 plocha prožláb nutá, vnější rovná (348), či prožlábnu
35
351-353
tá (349) okruží s rozšířenou rovnou hor, plochou a růz. tvarovanou vnější s spodní plochou
354
354-356
okruží s rozšířenou hor, plochou dovnitř sešikmenou, či oblou a vnější oble (354), či ostře (355) prožlábnutou, nebo rov nou (356)
357
357
dtto s vnější plochou ostře prožlábnutou (blízké č, 355) - vý razně pozdní
spodní plocha podseknutá, či podvimátá, č, 812 vyšší spodní ploch® při tisknutá k hrdlu, ě e 822 vyšší spodní ploch® přile pená k hrdlu (nepra vé ovalení), profil oválný nízký (1), střední (2) a vysoký (3), s hranou na vnitřní straně hor
84
841,842
ní plochy (5), obl® čtvercový (6) s® schůdkem, či žeb rem pod okrajem, přehnuté (1) a kyjo vité (2)
85
851-853
kyjovité i plynul® nasazené (1), 8 od sazenou spode plo chou (2) a ploché, blízké okruží (3)
D - okraj® džbánů 1. jednoduché
podtypy varianty D*ll
12
13
d 'i ii
121
131
prohnuté přímé s horní plochou rov nou, dovnitř zataže nou (jako u H*161)
- 19 -
2, členěné
14
141
s vnější plochou lištovitě zesil.
21
211,212
římsovité s konvex ní vnitřní plochou, č, 212 s dvojitou
22
římsou 221,222, římsovité s konkáv225 ní vnitřní plochou, zesílené (1,2) a nezesílené (5)
23
231,232
přímé, s 1 či 2 žlábky pod ústím (1) a dovnitř zesí lené (2)
3« zduřelé
4. kalichovité
31
41
311,312
411,412 415
plynule nasazené (1) a odsazené žlábkem (2) jednoduché (1), se zesíleným okrajem (2), se žlábkovaným hrdlem (5)
5» okruží
51
511,512
nízká (v,10-19 mm) s vnější plochou prožlabenou, jedno duchá (1) a se ze síleným okrajem (2)
515
515
střední (v 020-30 mm) s vnější plo chou prožlabenou
- 20
52
521-523
53
soká (v.30-40 mm) 531-533, prohnutá střední 535,538 (v025-35 mm) s vněj
se žebrem na vnější ploše, l.nízká (v. 10-19 m ) , 2„střednl (v .20-29 mm), 3 „vy
ší plochou hladkou (1), se žlábkem (2) a s dvojicí žlábkA (3) nad spod. hranou, rovná (5) a dtto s okrajem oble pře hnutým (8) 54
541,542
prohnutá vysoká (v. nad 35 mm) s vnější plochou hladkou (1), či 8 dvojicí žlábkA
55
nad dol. hranou (2) 551,552, pozdní formy s kon 555,558, vexní vnitřní plo 559 chou: se žebrem (1, 2), s dvojicí žeber a oble přehnutým ok rajem (5), se zavi nutým (8), či kyjovitým (9) okrajem, rov nou vnější plochou a 2 žlábky nad spod ní hranou
56 57
561
nepravá okruží s liš
571
tou pod ústím hladkou dtto s lištou členěnou
21
6« oblé li'- okraje mis
61 podtypy
1. vodorovné ploché
iTll
2. vodorovné obloukovité, široké
21
611
přehnuté oblé
varianty iTlll 211,212
s vnější plochou rovně seříznutou široké„ jednoduché, 8 vnější plochou ob lou (1) a rovně se říznutou (2)
22
221-224, 228
široké, s hor o plo chou slabě dovnitř rozšířenou a ukon čenou hranou (1), schůdkem (2), ozu bem bočním (3) a horním (4), či s horní plochou na vnitřní straně pro-
dtto široké i úzké, vázané na tvary M 12 (s lomeným tělem)
3o vodorovné oblouko ví té, úzké
23
231-233
žlabenou (8) s vnější plochou oblou (1), zduřelou (2), s ozubem na vnitřní straně hor
31
311,312
ní plochy (3) zesílené (1) a nezesílené (2)
32
321-323
8 ozubem při vnitř ní straně hor. plo chy (1), podvinuté (2), a konkávní vnitřní plochou (3)
vyšší ploché, blízké H^SSS (1), nízké e odsa zenou spod« plochou, shod né s lť&52 (2), podseknu-
2. kyjovité» plynul® nasazené
21 »22
té (3) jednoduché0 shodné s H 851 (1), či s® žlábkera pod
30 s vnitřním prožlabením
31»32
ústím (2) jednoduché (1) a ploché (2)
4a přehnuté 5® se žebrem
41 51
šikmo ven vytažené jednoduché
23
i"- okraje
-
podtypy
talířů 1. okruží 2. pozdní
Pk
okraje poklic
T 11 21 a
podtypy Pk 11-13
1« oblé
jednoduché různé profilované (vázané na engobované tvary lidové ker«)
jednoduché (1), zeslabené (2), zesílené (3) okrajová plocha dovnitř roz šířená (1)„ oboustranně roz šířená s oblými (2), ěi ost rými (3) hranami
2. šikmo seříznuté
21-23
3. vytažené
31,32
okrajová plocha rovná (1), šikmá (2)
4. zvláštní typy
41
s vnitřním ozubem
Kh *- okraje kahanů
podtypy
1. oble zesílené
Kh 11
3. Ucha nádob (obr
jednoduché
7)
Dělení provedeno podle 1. příčného profilu,, 2« vý zdoby. kódové značky jsou alfanumerické: prvou část tvo ří zkratka "u” (ucho), druhou částí je dvoj- či troj místné (u malovaných šestimístné) číslo varianty, v němž na prvém místě je číslo vyjadřující tvar profilu horní plochy (1-9), na druhém číslo vyjadřující tvar profilu spodní plochy (1,2), třetí místo je obsazeno jen v pří padě, je-li ucho zdobené a udává pak druh výzdoby; u ma lované výzdoby je toto číslo přejato z kódu malovaného
kruhu, též vsazovaná) lasturovité ěi příčné zvrásněná (- dna odříznutá z plochy kruhu strunou, drátem)
profil dna
o1
,2 e3
»4 ..1 ..21-41
s obvodovou lištou, či s obvo dem zřetelně odděleným od plo chy dna rovný, plochý konkávně prohnutý (při průměru dna 10 cm v 0konkavity od 2 mm výše) oblý 9tředový důlek kruhový plastické značky růz. tvaru
linka dvojitá (z linek tenkých,, či středních) pás linek (3 a víc® linek tenkých, či středních), též v kombinaci s rýhami a radýlkem pás linek tenkých, či středních, splývajících d@ jed noho širokého pásu (zpravidla ještě příčně črtaný), též v kombinaci s linkami a vlnovkami
-
36
29
vlnovka krátká (masu d„ 25 mm) a střední (d, vlny ea 30=50 mm)» též v kombinaci s linkami» dvojlinkarai»
37
pásy» vlnovkami vlnovka dlouhá (3700: d e vlny nad 50 mm) a vysoká (3705)e též v kombinaci s linkami» dvojlinkami» pásy
vlnovka plastická a žlábkovitá, souvislá' i torzovitá (5103) žlábkování za vlhka, stěny zprohýbané páska plastická hladká, či různě zdobená (obručováni)
-
53
31
lišta okrajová* na spodní straně obioučkovitě vykrajováná
skvrny polevy na režném povrchu poleva souvislá na vnitřní straně nádoby a na ploše okraje
63
poleva souvislá oboustranná
64
poleva souvislá jako č„ 62* na vnější straně sahá však níže a tvoří užší* či širší pás pod okrajem
Skupina 7 - engoba v kombinaci s ornamentaci malovanou růžkem ("lidová keramika"* "levinské zboží"). 6o Barvy povrchu a polev nádob* vypáleni Studium technologických vlastnosti keramiky (surovi ny* způsobu výroby * pálení atdc) je odpovědně možné jen 8 použitím přírodovědeckých metod* Bez jejich pomoci mů že archeolog nálezy po této stránce hodnotit jen před běžně a s nutnou dávkou opatrnosti* Z technologického hlediska zdo sledujeme laicky pouze barvu* event, i tvr dost vypálení a druh i podíl ostriva v surovině; na způ sob vytváření nádob usuzujeme jen nepřímo dle formy je jich dna*
Začátkem dubna 1972 zde byla bagrem vyhloubena jáma pro odpadkovou jímku. Pl.BřešCanová, keramička z Levína, i dělníci ai povšimli množství zlomků keramiky a nález ohlásili litoměřickému muzeu. Dne 10.IV. převzal od nich pracovník muzea dr. K.Kubát celkem 6 velkých sáčků stře pů a v několika následujících dnech (12.-13., 26.-27.IV. a 16.V.) jsme zde pak vedli záchranný výzkum. Již z prvé ho pohledu na složité zvrstvení stěn výkopu i na množ ství získané keramiky bylo zřejmé, že tu bylo porušeno středověké střepiétě. Početnost barevně i materiálově od lišitelných vrstev pak slibovala, že detailní sledováni zdejší stratigrafio pomůže přispět k vyjasnění chronolo gie zdejší hrnčířské výroby. Terénní situace. Naleziště leží v úrovni náměstí, ca 35 m severně od kostela. Terén zde tvoři krátký a úzký zploštělý hřbet mezi Hradním vrchem a vrchem Bukovinou (Gůgelberg, 529 ra n.m,). Na západní straně se svažuje do údolí Haberského potoka a na tomto svahu leží větší část obce. K východu, ve směru silnice do Muckova, je svah zprvu jen mírný. K severu se terén slabě zdvíhá k novému hřbitovu. Nálezová situace (obr. 17). Základová jáma pro jímku byla vyhloubena na školním dvoře, v rohu mezi zadním traktem školy a zdi sousední usedlosti čp. 59; v. a z, okraj jámy vzdáleny od školy i zdi jen 1 až 2 m. Tvar jámy byl nepravidelně obdélníkovitý o rozměrech ca 9 x ^
hloubka měřila ca 2,5 — 3,5 m , Hned po vyhloubení
Zlomky atypické: 38 ks Kachel s pravoúhelníkovým ústím: 1 zlomek. Profil II a III na západní stěně výkopu. Profil II (5 m z. od profilu I) v.205 cm, §„100 cm, vrstvy ě.1-9. Profil III (3 m j. od profilu II) v.320 cm, š.100 cm, vrstvy ěol-11. Vrstvy obou profilů byly po vzájemné kore laci jednotně očíslovány: vrstva čol (= II-l: 0-55 cm, III-l: 0-60 cm): hnědá, hli nitá, slabě kamenitá (zahradní půda, netesto váno )
var. oaH 811 (29:20). Držadlo uchovité0 orn.: žláb. rýha a 2 ryté vlnovky (29:28)o
Miniaturní nádobka: část cibulovitého těla, o 0 i d. chy bí, průměr výdutě 55, zach.v3 35 mm. Datování: Výrazný podíl okrajů H*55 svědčí, že s vrstvením hoto střepiátě se započalo v době fáze 2b« Silné
to
zastou
peni okrajů H'62, 72 a poměrně málo H 422, 43 i okrajů pozdních pak naznačuje, žo další těžiště keramického souboru z této lokality spadá do fáze 3b s dožíváním v prů běhu fáze pozdní. 3« Strepiště pod hrnčířskou dílnou v domě čp.67 Tento dům, v současné době již stržený, stál
při
sil
nici do Muckova. V přízemí poschoSové budovy, z větší čás ti kamenné, byly provozní místnosti, poschodí bylo obytné. Vlastní dílna o ploše 6,7 x 7,1 m byla vydlážděna kamenný mi dlaždicemi, při jejichž odstraňování se narazilo na čet né střepy» Na podzim r 01965 zde H.Landsfeld, keramik ze Strážnice a autor mnoha prací o moravské lidové keramice, prokopal celou plochu, v níž se střepy nalézaly, tj« *® třetinu místnosti směrem k oknům, ca 3,5 x 3,5 m, až do hlo 70 cm o Dlažba tu byla zapuštěna do vrstvy ornice sil»j ca 10 cm. Zlomky keramiky pod ní byly místy přímo na sob
Kachle s pravoúhelníkovým ústím: 15 zlomků, nejspíš z miekovitých kachlů. Kachle komorové: Vesměs nepoužité a v naprosté většině režné - patrně od pad po prvém pálení, před poléváním. Kachel výžlabkový korunní: cimbuří se třemi zuby, na čel ní ploše dva květy proti sobě položené mezi dvěma žebry
1 zl. čelní plochy,, Ik„: obličej muže s vousem; p.narůžo vělý, na zad. straně textilní otisk, průměr 65 x 50 mm, obr. 32:22. Dtto, Ik.: část poprsí dámy v bohatém šatě; p 0narůžovělý, na zad. straně textilní otisk, průměr 66 x 45 mm, obr. 32:24. Dtto, Ik.: poprsí dámy s kloboukem; p.narůžovělý„ zad. strana hlazená, průměr 75 x 80 mm, obr. 32:23. Dtto, Ik.: část poprsí dámy; p.běloěedý, zad. strana hlazoná, průměr 70 x 40 mm, obr. 32:25. Dtto, Ik„: postava Krista se zdviženou levicí, v pozadí oblak a dva kříže; p.růžově šedý, na zad. straně textilní otisk, průměr 140 x 165 mm. Fragment čelní plochy, uprostřed s kruhovitým miskovitým medailonem, v rozích kvěly; p.růžově šedý, zad. strana kruhovitě hlazená, průměr 190 x 145 mm. 5 zl. čelních ploch, Ik. : slepá mříž s růz. rostlinnými ornamenty, obr. 32:18. 1 *1. akroterie (obr. 32:19) a (lalSÍ 2 zl. vyřezávané okreterie tvaru květu; p.světle zelená poleva. K souboru patří dle H.Landsfelda i část kachle hnědě polé vaného s geometrickým dekorem. Dlaždice: 8 zl. prevoúhelnífcových dlaždic s hladkou hor, plochou, s.25 mm. Vodovodní roury: 3 zl. z válců slabě kónických o průměru 110 mm, s.stěn 15 mm. Datování: Pozdní (4.) fáze až období lidové keramiky.
Pravý hor. roh Celní plochy a část rámové komory, Ik0: klečící postava princezny z výjevu se sv.Jiřím; p.šedo hnědý, na zad. straně textilní otisk, průměr 166 x 95 mm, obr. 27:9. 1 zl. čelní plochy, Ik.: část portálu, v rohu květ; p.žlu tavě bílý, zad. strana hlazená, průměr 100 x 55 mm, obr. 27:11.
“»
302o
04
LITOMĚŘICE
Nálezy středověké keramiky z území Starého města (A), předměstí (B) a bez údajů (C)0 čísla lokalit souhlasí a číslováním na plánu obr, 1.9, A
Datování : Nález považujeme za jednotný soubor z doby ®t. úseku fáze 2b. Pochází zřejmě z doby. kdy se celá pláň mezi kostelem Všech sv. a Dlouhou bránou stala - něk dy v dobé vlády Karla IV - části vlastního města (Lippert 1871, 58). 13. Kapucínské náměstí. Zahrada kapucínského kláštera, Při stavbě železniční tratě (tj. kdesi při j.okraji zahra dy) nalezen ve hl. 3 sáhů pohár darovaný do Stadtmusea v r.1872 stavitelem Habelem (muz. Lit, č. H 6570): Pohár Ph 11, o.H *211, orn. 0/04, d.ll, p.23, v.165 mm, obr. 36:7. J4. Michalská ul., dům č.3/čp.36, bez údajů (muz. Lit, č. H 7035): 1 zl.o.H 122, orn. 0/1200+4233, po 20 cm, obr. 47:7. 15. Novobranská ul., dům č.3/čp.75. Stavba domu p. Wondráka na místě býv. zahrady kavárny Korso v r.1927. Dle poznámky J.Korná zde tehdy byla nalezena "mittelalterliehe Keramik-Kellerfunde"; na připojeném nezřetelném plánku je připojena skica 2 či 3 jámových objektů, zachy cených zřejmě při hloubení sklepa. Nádoby z Kernovy sbír ky nesou označení "Neutorgasse, ffondrakbau 1927" (č.2>4, 6,7,13), či navíc ještě upřesnění "Uber 4 m Herd" (č.1,5, 8,9,12,14). K tomuto souboru patří zřejmě i 2 nádoby ze sb. E«/»attermanna (č.10,11), označené jen "Neutorgasse" a mísa (č.13) ze sb. Stadtmusea, s poznámkou, žo nalezena v této ulici při stavbě domu spolu s dalšími nádobami, kt«' ré předány městskému stavebnímu úřadu. Vypáleni, materiál: tmavý i světlý (srv. obr,).
jí nyní posunout počátky osídlení těchto míst zpět až do 13„stoletle C
Nálezy z území města, bez údajů
Nádoby
6
„ 1-4, 10 a 14 jsou ze sbírky J.Kerna (nuz.
Lito č0 H 0599c, 6591 , 6586, 6588, 6592 a 6573), k 5, 4 se vztahuje poznámka "Bauopferfundgefass". Nádoby Č. 6-9, 12, 15-17 a 19 (muz. Lit. č. 6504, 6510, 6507, 6528, 6511, 6562, 6505, 7572, 6540) jsou ze sbírky býv. litoměřického Stadtmusea, bez údajů, ale s největší pravděpodobností též z území města. K džbánu č. 11 (nuz. Lit« č a 6576) pat ří poznámka: "Fur das Kreismuseum 5 Gefasse u.Scherben, 1 1 0 1 0 0 8 0 6 8 6 6 1 ''; jde zřejmě o nějaký větší nález z doby 2,světové války, dnes už neidentifikovatelný. Džbán č, 18 (auz. Lito č. 6554) publikoval 4-Kern (1928,33,Abb.12:1); nalezl se v "Abfallgrube beim Stallichenbau". ks Hrnce: H 11
knoflík 8 . Datování: 4 .fáze. Hrad HÁZMBURK» k.o. Klapý» okr. Litoměřice Dle rozboru D.Menclové (1972, 350 n . ) tu nejprve po
stavena na počátku 14„století tvrz a teprve po r.1335 hrad; jiní datují stavbu již do 2.poloviny 13.století (Sedláček 1923»4? Tomas 1972»18„32). V r„1346 měl zdejáí
správce pro hrad objednat u českolipských hrnčířů stavbu několika kamen (Kostka 1911, 187—bez udání pramene)«, Něk dy v průběhu 3.čtvrtě 16.stol. byl hrad opuštěn a k r . 15 8 6
je už nazýván "pustým zámkem". Vrch samotný je zná
mou archeologickou lokalitou s nálezy od neolitu až do doby hradištní (Zápotocký 1965.288). Nálezy středověké keramiky jsou odtud zatím nečetné (muz. Lit. č. H 6746 6750-1, 6962, 7090): ks
orn.o./t.
po
obr.
2 1
16
61:15 61:16
14
61:17
26
61:18
Hrnce-zl.o.: H'513 717
1
0
1
812
1
0/3300.5 0 /-
Mísy-zl.o.: M #2 2 1
1
/-
3730/01
Kachle komorové: 1 zl.čelní plochyp Ik.: část oslí hl^vy a architektury (patrně z výjevu Klanění), p.cihlový, zadní strana hlaz.; 70 x 80 mm 0 obr. 89:19. Dtto, Ik.: část lomené pásky s perlovcem; p.cihlový, zad ní strana hlaz.; 45 x 35 mm, obr. 89:20. Dtto, Ik.: postava muže, rostlinný motiv; p„tm.zelená až hnědá poleva, zadní strana hlaz.; 95 x 95 mm, obr. 89:18. HORKAp k.o. Křesím, okr. Litoměřice Hájovna "Šebín" při pravém břehu Ohře proti Dubanům. Asi 60 m v. při kopání kanálu v 6 0 . letech, sběr J.Mikuj* “ nálezy zde údajně četné (muz. Lit. př.č.’ 1489/72): 1 * 1 . 0 . 1 1 * 6 2 2 , o r n . 0 / 3 6 5 0 4 , po 3 0 c m .
kdy patřil H a n u š i Ďšték, k r á l o v s k ý m ský
(zaniklá
panstvím, Očko
Z
V
i
za
v
dnešní
ledně
D.Menclová
jeho
a
zřejmě pro jeho výhod
Vlašimi,
arcibiskupskými
vedlye Z a něho hrad v y b u d o v á n zjistila
byl, stejně jako blízký tomto roce jej koupil praž
z Helfenburka
Jan
mezi
není
o. Litoměřice Stál již před r.1375, Rašovice,
statky Roudnicí a Blíže-
Jana z Jenštejna byl poloze. S k l á d á se tedy - jak pos nástupce
(1972,420
n.)
-
ze dvou časové
i stavebně odlišných c e l k ů ; vnitřního jádra, založeného na vrcholu p í s k o v c o v é h o hřebene a vnějšího opevnění. Hrad se stal
centrem
panství
- Hoštku a B l í ž e v e d l y . P o Ještě v r . 1 5 9 1 j e u v á d ě n byl opuštěn 1878;
a
A.Sedláček
Nálezy.
ké
čištěna
V
(J.Kern,
viděl 7 z hradu
Ein
kam. se
zámku
byl
v
se a
nalezly d e
Buch
nalezených
v
MNEC
odtud
a
tehdy
předměty - které a dnes jsou nezvěstné srv. Zápotocký 1971,32;
železné
-
Bohmen II 1895,72 zde
aus v
byla ta různé předměty - kach
opravován
4 fl N r . 3 3 / 2 2
dostávaly
vlastnící
hrad
Liběšicích
deutsches
zprávy
panství (F.Bernau
liběšickérau
ostruhy
koulí
však
anonymní
rolník,
na
jako
Přitom
koule,
přešel do panských rukou. " z á m e k " , krátce poté však
r.1431
96-104).
1.1887-9
Materialien
Á.Paudler,
k
1923,
studna,
le,, k a m e n n é byly u l o ž e n y
dle
připadl
9 vsí a 2 městečka -
čítajícího
hradní
zřejmě
i
do
studni). Nálezy dalších rukou - tak
18 1895, 391 byl
"ostruhy,
kopí
v
Rašovicích
a podobné staro-
109
iitnosti^. V 1,1966-8 se asanačních prací ujali severoeétí trampové a pod vedením historika litoměřického muzea Fr.Fišere s velkou obětavostí vyčistili a místy i
5
opravili značnou část hradu. Náležitá pozornost přitom byla věnována též záchraně a evidenci nálezů, Do muzea v Litoměřicích mohl být proto z této akce předán bohatý soubor nejrůznějších předmětů středověkých i novověkých,, především však keramiky. S nálezy z Hrádku byla veřejnost seznámena na výstavě, otevřené v muzeu 24.11.1967 (Fišer 1972, srv. též M.Hoznauer: Na trampském Severu, Plamen 10 1968, 65-73). Středověká keramika se nalezla celkem na 8
(srv. Levín 1), tj. v naprosté převaze jemnozrnný, s pís čitým ostřivem o průměru zrn menším než 0,2 mm. Povrch je převahou bělošedý, hojné je černé zbarvení od otevřeného ohně. 1. Hradní studna (hl. 62 m) Byla zčásti čištěna již v minulém století. Při čiště ni v 1,1967-8 se v bahnitém nánosu mocném více než 8 m (tj. v hl. 55-62 m) nalezlo 3735 zlomků a fragmentů kera miky i množství dalších předmětů: mosazné pečetidlo maji tele hradu Viléma Ilburka z Ilburku, husitský haléř, mo sazná rolnička a jehlice, přeslen, šachová figurka, hro ty kopí, šipky, ostruhy, třmen, hřeblo, udidlo, podkovy, éást drátěné košile, srp, sekery a další tesařské a kame nické nářadí, nože, lžíce, háky, řetězy, dřevěné palice a paličky, hřídele, okovy a další bednářské výrobky, ka menné koule, žernov a zlomky brousků (muz. Litoměřice č, H 11001-11300 a přcfc. 59-60, 108, 134/67).
Zvláštní tvary: výlevka trubkovitá nízká, priVněr 47 mm; část trubičky obloukovitě stočené, pr»\mér 22 mm, odlepené od okraje nádoby,, Zlomky ornamentované: ke 575 2 3
Zlomky atypické: 1730 kse Kachle s pravoúhelníkovým ústím: 4 zl.o. a 6 zl.den kruhových s miskovitým dnem lemovaným svazkem soustředných kruhů. Kachle komorové: Zlomky čelních ploch« Ik„: slepé žebroví a kružby (obr. 54:19-23) @ nohy zvířete - koně ? (obr. 54:24). Kamenina: Pohár s uchem: tělo válcovité« k okraji a dnu slabě roz šířené« okraj oblý; orn„ : dva pásy ze čtyř (nahoře) a pě ti (dole) řádků hluboce vkolkovaných růžic; dno slabě za-
t a ž e n é p odříznuté;
p.šedý,
místy
žlutavý,
lesklý,
na
lomu
svétle Šedý, v. 163 mm , obr. 54:15. Loštické poháry : 1 zl .o.: nízké hrdlo slabě rozevřené, odsazené 2 žebérky; p .hnědý s charakteristickými puchýřky a kaménky, na profilu Šedý, po ca 60 mm, obr. 54:17. - Dtto, po ca 100-120 mme obr. 54: 16. 2. "Sklípek " pod pěší brankou, ze spodní černé vrstvy (muz. Litoměřice př.č . 106/67): ks Hrnce-zl.o. H'391 621
po
obr.
1
6242/11004
8
55:5
2
3300/3700/1200
2 .2 2
4.22
55:1 55:2
3700/3600 0/36504
18 28
55:3
3700/3761 3700/3400
24
55:4
4 1 1
622 723
1
811
2
1
Džbány: D 72-o.D'542
orn.o./t.
0
/-
20
2.14
4750/4321
9
55:6
1
4321/-
X
55:7
1
3730/-
X
nožka
1
6241
Poklice: zl.o.Pk * 2 1
1
zl.o.
D 540
část
Mí Sy4Zl o0 o M'2 0
0
Pánve:
22
zl.t. knoflík
3 2
3
1
-
117
Zlomky ornamentované: orn. 04
ks 20
ks 4
orn. 3652
(55:8) (55:0)
6
12 0 0
3
4
3000
1
3656 3730
13 3
3100 31004
3 7
37324 4321
3110 3400
8 2
4325+d.23 6243
ks
Ona: var.
2
4 Ucha: var. u.52
d. 0
1
1
(55:10)
ks 3
1 2
1
2 2
7
Zlomky atypické: 127 ks. Kachle s pravoúhelnikovým ústím: 10 zloO. 3. Střepiště pod dolní bránéu (nuz, Litoměřice
Kachle hrncové , s kruhovitým ústím: 3 zl„o. (@br0 55:20) Kachle a pravoúhelnlkovým ústím: 253 zl»o, a zloto 4. Hradební ochoz a) Úsek u dolní brány (muz. Litoměřice př oěo 138/67): k® Hrnce- zl.o. : H 142
Zlomky atypické: 528 ks. Kachle komorové: 1 zl.čelní plochy» Ik.: štít se dvěma zkříženými gotický mi klíči; p„vnitřní stěny hlazený, šedorůžový, průměr 84 mm 0 obr r. 69:2„ z kachle část korunního nástavce: vimperk s olámanými b°Čními žebry, na vnitřní ploše horní část postavy s kní 6cí korunou, mečem a žezlem; zadní strana hlazená; p. 0 rově Šedý se stopami červ.nátěru; 152 x 120 mra, obr. 69 : 3 .
- 162
-
VLASTISLAV, okr. Litoměřice 1
Hradiště, bez údajů (nuz. Lit. 6 . T 186): zl.kachle komorového, Ik.: rostlinný motiv; na zadní
straně textilní otisk; p.šedohnědý; 55 x 60 mm, obr. 66:15. ŽITENICE, okr. Litoměřice Z kabinetu místní školy, bez údajů (muz0 Lit. č. H 0786-ze sb. E.Gattermanna): Džbánek D 12. o .d '111 s hubičkou, orn. 0/31004, u.?, d.12, p.22, v.140 mmB obr. 44:6. LITOMĚŘICKO - středověké kachle bez nálezových údajů Kachle komorové ze sbírky býv. muzea v Roudnici n.L.í 1. Čelní plocha, Ik.: Klanění sv.Třl králů; zadní strana hlazená; p.růžově hnědý; 185 x 178 mm, obr. 69:7; (muz. Lit. č. H 6420-R 346), bez uvedení lokality o něm psal již K.Rozum 1024/5,131. 2. čelní plocha 8 olámanou pravou stranou, Ik.: poprsí dá my se třemi péry na účesu, mezi dvěma sloupky; zadní stra na s textilním otiskem; p.šedohnědý, otřelý; 117 x 108 na, obr. 72:3 (muz. Lit. č. H 6430-R 381). 3. Roh s částí čelní plochy, Ik.: kosá čtvercová mříž s rozetami; zadní strana hlazená, p.žlutavě okrový; 125 x 78 mm, obr. 74:3 (muz. Lit. č. H 6435-R 42). 4. Z kachle výžlabkového spodní polovina čelní plochy, Ik.: dva květy proti sobě položené a zdobený provazec; zadní strana s textilním otiskem, p.okrově šedý; 188 x 80 mm, obr. 75:7.(muz. Lit. č. H 6431-R 350). 5. Dtto, zadní strana hlazená; p.okrově šedý; 175 x 70 o®* obr. 75:8 (muz. Lit. č. H 6432-R 352).
163
0
. Z kachle korunního zub cimbuří
ký provazec; p.žlutošedý; 6
66
8
rozetou, níže širo
x 65 mm, obr. 75:9 (muz.Lit.
.H 6434-R 348). Kachle komorové ze sbírky muzea v Litoměřicích:
1. Pravý horní roh s částí čelní plochy, Ik.: městský znak na štítu (hradba pův. se třemi věžemi); zadní stra na spirálovitě hlazená, komora kuželovitá, olámailá; p.okrově hnědý; 132 x 125 mm, v.komory 80 mm, obr. 73:1
(muz.Lit. č.H 7111 - předáno z býv. muzea v Lovosicích). 2
. 1 zl.čelní plochy, Ik.: část znaku města Loun - část
věže, nad bránou štítek s hvězdou a půlměsícem; zadní strana hlazená; p.světle okrový; 78 x 80 mm; obr. 73:2 (muz.Lit. č.H 7112 - ze sb. Stadtmusea). 3. Kachel římsový, výžlabkový (horní část olámaná), Ik«: mezi dvěma vlysy postava sokolníka na koni; zadní strana hlazená; komora kuželovitá, e kruh.otvorem; p.šedohnědý. černě skvrnitý, na čelní ploše fialově červený nátěr; 160 x 135, v.komory 108, průměr otvoru 97 mm, obr. 72:7 (muz.Lit. č.H 6449 - st.signatura HBr Z"). 4. Středová část čelní plochy, Ik.: dvojice klečících zvířat (kůň, osel ?) patrně z výjevu Klanění; 150 x 145 mm; obr. 73:3 (muz.Lit. č.H 7114). 5. -7. Tři kachle s cimbuřím, římsové, Ik.: slepé gotické kružby čtvercové, kosé; 160 x 175, 190 x 175, 175 x 165 “m . obr. 73:4-6 (muz.Lit. č.H 780 9,644 3,6441). 8* Kachel římsový, výžlabkový, s cimbuřím opatřeným klí čovými střílnami, zuby olámané, Ik.: široký provazec 8
akantový vlys; zadní strana hlazená, komora kuželovitá kruhovým otvorem, p.žlutavě okrový; 165 x 170, v.komo-
ГУ 125 mm, obr. 73:7 (muz.Lit. č.H 6444). Spodní část čelní plochy, Ik.: část portálu s poprsím
Křídová (bílá, jemné plavená) keramika: 1 zl. z úzké ho hrdla džbánu či láhve. orn.: řada vpichů a neurčitelný červeně malovaný motiv. Kachle komorové: 1 zl.čelní stěny, Xk.: část jezdce na koni a předek dalšího koně z výjevu Klanění sv.Tří krá lů (tvp shodný s kachlem z Litoměřic-Jezuitské ul.); zad ní stěna hladká: 90 x 65 mm (obr. 76:24). - 2 zl.o. ovalené. Kachle s pravoúhelníkovým ústím: 14 zlomků. Datování: fáze 2b-4.
SKOROTICE, okr. Ústí n.L. Zahrada domu p.Hanuše v sousedství školy, při nároží silnice do Božtěšic. Při hloubení jámy pro skleník dne 20.IV.1953 nalezen ca 20 m od domu ve hl. 1 m soubor zlo* kú keramiky a zvířecí kosti. Nález pro muzeum převzal J.Strejček, v nál.zprávě R.Lencová poznamenává, že "dle celkové situace šlo o odpadní jámu". Mu z . Ústí n. I*. př KP 19-29/53. Vypálení, materiál : jemně písčitý, světlý.
H 27,o,H 393
ks část
orn.o./t. 62434
po 13
obr. u.81, d ,23
z 1.o .
H '371 7 23
1 1
1 P ll,o.P'l2
čá S t
3100/3855 / -/ * 3701/3854 624 3
20
83:1 83:2
22
u.624941 83:3 83:4
17
83:5
X
Kachlo komorově. Zlomky celních ploch 4 kachlů 8 re liéfní výzdobou: 1) hlava draka s korunkou, zadní stěna hladká, p.44; 45 x 55 mm (obr. 83:7); 2) zadní nohy a ocas lva, spodní část stvolu z výjevu "Samson zabíjející lva” (shod, s obr. 89:25): zadní stěna hladká, p.13; 90 x 115 mm (obr. 83:8); 3) poprsí a část levého křídla archanděla s mečem (?) v pravici, na vnější straně křídla zřejmě letopočet: 1550, zadní stěna hlazená, p.15; 110 x 110 mm (obr. 83:9); 4) část středové miskoví té prohlubně s rostlinnou výzdobou uvnitř i na obvodu, zadní stěna hla zená, p.43; 85 x 125 mm (obr. 83:10). Datování: 4,fáze. Hrad STAKKOV, k.o. Ústí n.L. Vybudován po roco 1316 jako královské léno, zřejmě s úkolem zvýšit bezpečnost labské plavby. Po celé 14.stol*
byl v rukou pánů z Vartemberka, před r.1403 jej na krát ko získal markrabě míšeňský a později se majitelé často střídali. Koncem 15. a na poč. 16.stol. byl přestavován, při prodeji v r.1615 byl již zčásti pustý a během třice tileté války zpustl téměř zcela (Sedláček 1923,34). Nálezy keramiky. Početný soubor středověké keramiky sebral správce hradu Hájek během úprav hradního areálu v letech 1967-70. Bližší údaje chybí. Muz. Ústi n.L., př.č. KP 261/71 (lá.Cvrková, BZO 1971,145). Vypálení, materiál: v naprosté převaze světlý (svět le šedý až bělošedý se žlutými a okrovými odstíny), jem ně písčitý; jen slabě je zastoupeno vypáleni tmavé, či cihlové. 3 zl. patří do skupiny křídové (jemně plavené, šedobílé) keramiky (obr. 84:1-3) a 1 zl.o. H*422 (obr. 84:12) a několik zlomků atypických do skupiny keramiky zelené. orn.o./t.
Zlomky atypické: 8840 ks„ Zlomků celkem: 15419 ks o
23
(88:2
ks
orn „
1
6200
138 2
6200
1
6200
179
Akvamanile zoomorfní: zachován 1 zlomek z horní čás ti zvířecí (kravské 7) hlavičky dutée oči naznačené pupíkyP orna červeně malovaný, obr» 88:34. K témuž exem pláři patří zřejmě i střepy s orn.č. 4780-1 (obr. 88:30,
Na dně celé nádoby, výše pak střepy a zřícená klenba (R, Lencováp nález.zpráva č«8 v muz, Ústí n eL.)s Materiál z výzkumu 8 datem "V,1956M je uložen v ústeckém muzeu, bohužel však byly nálezy z obou objektů zřejmě skartová ny a ještě smíchány; níže proto podávám jejich souborný popis o Vypálení, materiál: jemně i hruběji písčitý, převahou světlý (světle okrový až hnědý, jen řídce tony bělavé a žlutavé). Nádoby: ks
O,
orn0o,/t 0
u„
d.
obr.
H'311 361
0/04 0/04
22 12
11 11
79:1 79:2
371 431
0/1410 0/31004
12 12
Comments
Report "Milan Zápotocký : Katalog středověké keramiky severočeského Polabí (Text) /catalog of medieval pottery from the North Bohemian Elbe region (Text) / Katalog der mittelalterlichen Keramik aus der nordböhmischen Elbegebiet (Text) "