Jan Fridrich: Středopaleolitické osídlení Čech / Die mittelpaläolithische Besiedlung Böhmens / Middle Palaeolithic Settlement of Bohemia

Prah

ČS. SPOLEČNOSTI ARCHEOLOGICKÉ při Čs. akademii věd P R A H A - N I TRA BRNO

ANNONCES DE LA SOCIÉTÉ TCHÉCOSLOVAQUE

D'ARCHÉOLOGIE

[ Sešit 2-3

RoSník X-1968 OBSAH: Středopalsolitloké osídlení Cech

(Tab. I - VI) Dle mittelpalüo 11thlaohe Besiedlung Böhmens - Resumé: Der Antor fasste fUr die archäologischen Interessenten die bisherigen Ergebnisse der Erforschung des M ittelpaläolithikums in Böhmen in Kürze zusammen und schlisset sich dabei jenen Ansichten an, denenzufolge bereits die Kulturen des vorletzten Glaziale a ls mittelpaläoli-* thlsoh und die Entdeckung der Werkzeugerzeugnisse aus vorher zubereiteten Kern­ stücken als vereinendes Hauptelement anzusehen seien* Bas Mlttelpaläollthikum is t durch eine höhere Organlsatlonsstufe des wirtschaftlichen und wahrscheinlich auch gesellschaftlichen Lebens, durch eine vermutlich organisierte Jagdausübung,den Auf­ bau der ersten primitiven Behausungsformen, die ersten Bestattungen sowie durch die ersten schüchternen Kunstäusserungen gekennzeichnet. In der materiellen Kultur war ein Grundinventar der im wesentlichen die ganze Steinzeit hindurch benutzten Stein­ werkzeuge gesohaffen worden. Die ältesten böhmischen, verhältnismässig ric h tig m ittelpaläollthisch bestimmten Funde wurden im J. 1984 aufgeglied ert. Die erste systematisch durchforschte Lokali­ tät war die Höhle Nad Kaöäkem, ln der J. Petrbok im J. 1930 seine Grabungen begann, und die wichtigste Beöov, Kr. Most, wo die Untersuchungen der mehrfachen mittelpaläolithischen Siedlungssohlohten im Gange sind (der untere Horizont auf der Taf. IV-V is t behelfsmässig als Moustérien bezeichnet). ferner werden im A rtik el die Sledlungsform und die Grundtypen der Werkzeuge be­ schrieben. In dem die Gliederung betreffenden Kapitel werden die bisherigen Ansich­ ten wiedergegeben. Der Autor is t der Meinung, dass der geringen Zahl der geologisch datierten und im Übrigen auch armen Lokalitäten wegen sich kein eingehenderes Sys­ tem auf stellen lässt, doch nimmt er im Hinblick auf den Entwicklungslauf im Nach­ bargebiet an, dass der Beginn des Mittelpaläolithikums im Laufe der Riss-Zeit durch das Acheuléen und seine Fazies, im In tergla zia l Eem in Böhmen durch das Moustérien vertreten war, das bis in das Altwürm fortdauerte, ln dem auaserdem noch das Micoquien und andere Kulturen bestanden haben dürften. Der Entwicklungsgang wurde erst vom jungpaläolithischen Aurignacien unterbrochen, das in seinen älteren Ent­ wicklungsstufen ein Ausklingen der mittelpaläolithischen Kultur d arstellt- - Die Proben der mitte lpaläolithischen Industrie typen (Taf. I I ) sind nach den verschiede­ nen europäischen Fundstellen zusammengestellt worden. (Taf. І: А - Karte der m lttelpaläolith. Funde in Böhmen, В - Grundriss der Höhle "Sloupová” ln Böhmen, Taf. I I I u. V I: Proben der mittelpaläo 11th. böhmischen Funde.) -Sch-

STŘEEOPÁLBOLITICKE

osídlení cech

Středopaleolitické osídlení Čech spadá do dlouhého období, od předposlední doby ledové (r is s ) přes poslední dobu meziledovou (riss-wíirm nebo také eem) až do počát­ ku poslední doby ledové (wQrm), v absolutní chronologLi jde o úsek asi 200 000 až asi 50 000 le t p ř .n .l. Tehdy se vystřídaly několikrát klimatické poměry, od nejteple jších po ne jstudenější. Střední p a le o lit - p roti předchozí době staropaleolitické - je charakterizován vyšším stupněm organizace hospodářského a patrně i společenského života, organizo­ vanou loveckou činností, budováním prvních prim itivních forem příbytků, prvními pohřby, i prvními nesmělými uměleckými projevy. V materiální kultuře byl vytvořen základní inventář kamenných nástrojů používaný v podstatě po celou dobu kamennou. "Vynálezem" byla nové technika štípání kamenných nástrojů z předem upravených ja­ der. Pomocí okrajové i povrchová retuše (jemného odštěpování) nejrůznějších forem byly pak úštěpy upravovány do žádaného tvaru. N o s ite li č i tvůrci této c iv iliz a c e byly naandertálci nebo příbuzné formy l i d í . Pojmem střední p a le o lit bylo dříve označováno období poslední doby maziledové, avšak celkový charakter před ním i po něm, t j . v glaciálu risakém a na počátku glaciálu wttrmského má všechny základní znaky obdobné, a proto se dnes domníváme, že tento pojem je nutno r o z š íř it i na kultury těchto období. Podle dosavadních ná­ lezů lze soudit, že celý, takto chápaný střední p a le o lit, můžeme rozd ělit na t ř i stupně, zejména s ohledem na rozdílnosti přírodního prostředí, m ající odraz i v materiální kultuře. Některé prvky č i kultury přesahují je jic h rámec, ale na dru­ hé straně vystupují do popředí některé základní změny. Starší období se omezuje na g la ciá l risský, střední na in terg la c iá l eemský a mladší na starší fá z i glaciálu wUrmského. Dějiny výkumu Nejstarší nálezy určené jako střední p a le o lit byly klasifikovány většinou omy­ lem, šlo o součásti, třeba i cizorodé, výrazně mladopaleolitických in d u strií nebo ojedinělé mladopaleolitické nálezy apod. Tak např. J. N. Woldřich hledal v Jene­ rálce moustérisnské typy, L. Snajdr mylně přisuzoval nálezům ze Svobodných Dvorů současnost s Taubachem a Krapinou, rovněž tak H. Breuil upozornil na jeden nález z Lubné, znovu pře re tuš ováné moustárienské drasadlo (Breuil 1924)* Patrně prvními nálezy určenými správně jako moustórien byly Jírovy vykopávky v jeskyni Koda v českém krasu (Axamit 1926), které prý u rčil J. F. Babor v r. 1924 (Petrbok 1949, 321). J. F. Babor (1926) připouští existenci moustérienu v Cechách a upozorňuje na Lubnou a nový Jírův nález v okolí Prahy. V r. 1933 ee však v rozsáhlejší zprávě více autorů uvádějí nálezy z Kody a Kačáku v souvislosti se šipkienem (Absolon a d alší 1935, 24). Prvé hojnšjší stopy středopaleolitického osídlení Cech byly však učiněny až ve třicátých letech. Prvním system atičtěji zkoumaným nalezištěn byla jeskyně Nad Kačákem v českém krasu, kde J. Petrbok začal sondovat v r. 1930. Krát­ ce nato následovala abri, t j . jeskyně pod převisem v českém Krumlově v r. 1933. Po válce dochází zásluhou F. Proška a K. Zebery k dalším objevům. Z r. 1947 jsou to zejména objevy z Jislovy jeskyně v Bělé u Turnova (F ilip 1947, Prošek 1947). V le ­ tech 1951-52 byla zkoumána lok a lita na buližníkovém hřbetu u Lobkovic. V r. 1952 zkoumal K. Zebera lok a litu pod Slánskou horou ve Slaném a v r. 1955 F. Prošek v cihelně v Horkách n. J. dílnu na výrobu úštěpů z valounů křemene. V letech 1956 až 1959 byla objevena a sledována lok a lita v Lužné u Rakovníka. V padesátých le ­ tech nasbíral K. Zebera v Radimi u Kolína křemencovou industrii. Od r . 1965 probíhá 16

výzkum dosud největší střed©paleolitické lok a lity v Bečově u Mostu pod vedením au­ tora. К jednotlivým nejdůležitějším nalezištím: Jeskyně Nad Kačákem byla vykopána J. Petrbckem (Petrbok 1940, 1943). Dnes nelze r o z liš it materiál z jednotlivých vrstev. Předpokládá se, že většina industrii po­ chází ze starého wQrmu (Zots 1942, Prošak 1947). Industrie z křemene, křemence a metamorfovshých b řid lic je poměrně hrubá s vůdčím typem biffeciálního masivního se­ káče a obsahuje nevýrazně nebo zoubkovitě retušovaná drasadla nebo hroty, ojedině­ le i málo výrazná diskovitá jádra a množství nevýrazných ůštěpů. Z jeskyně v Českém KrumLově byly získány ojedinělé málo výrazné úštěpy, snad z diskovítých jader a jedna čepel (Franz 1935, 1936). V Jlslově jeskyni byla nalezena nehojná industrie z křemene, křemence, rohovce, jaspisu a snad i pazourku. Je charakterizována moustérienstym hrotem, drásadly, úštěpy z disk ovitých jader a masivními úštěpy z křemence s upravenými úderovými plochami. S tratigrafické vyhodnocení té to pískovcové jeskynky je nesnadné. Podle nálezů uhlíků z borovice a břízy se usuzovalo, že sedimenty jsou z chladnějšího ob­ dobí, snad W1 (Prošek, Ložek 1954, 47). Industrie nalezená v Lobkovicích byla vyráběna z místního buližníku a ojediněle z křemene a nacházela se v mrazových klínech. Část industrie je patrně intendonálního původu, část je však patrně pseudoindustrií, t j . vzniklou bez zásahu člověka. Stanovení podílu těchto složek je nesnadné a bude s i vyžadovat řádného zdůvodnění. Vedle disků jsou zde zastoupeny hroty, drasadla a škrabadla. Některými autory je tato industrie označována Jako tayacien (Zebera 1958, ЮЗ-Ю4 ; Valoch 1965 , 35, jako 6v. tayacien; Kozlowski 1959, 80), Jiní j i označují jako moustérien (Mazálek 1953). Datování této lo k a lity bylo nověji upraveno na ДО (Ložek, Zebera 1954). Z lo k a lity pod Slánskou horou ve Slaném byla získána nehojná a málo výrazná industrie s vůdčím typem masivního bifaciálního (oboustranně opracovaného) sekáče -drasadla, několik drasadel a prim itivní úštěpy. Nálezy pocházejí ze soliflukčního horizontu V 2 (Zebera 1954) a byly označovány jako szeletien (Zebera 1957, 1958; Valoch 1959) nebo moustérien - typ Slaný (Zebera a j. 1955, 294-295; nověji Valoch 1965, příbuznost e Předmostím I I a Jišlovou jeskyní). Výzkum F. Proška v Horkách n. J. (Fridrich 1966) ob jevil dílnu na výrobu úštěpů z valoun! křemene. V nejrůznějších stadiích opracování zde byly nalezeny různé ty ­ py jader a úštěpů, někdy čepelovitých, ojedinělé jsou drasadlovitě upravené úštěpy a nože s přirozeným hřbetem. Nálezový horizont byl nejdříve datován do inter^Laciálu BW (Prošek, Ložek, 1954, 46-47), později do tzv . PK IV (Kukla 1961, 27, obr.6, 1962). Nejnověji bylo zjištěno (J . Kukla), že osídlení spadalo před tvorbu Ж IV a že je tedy souběžné s tzv. saalským zaledněním (r ls s ). Industrie nalezená v Hadími u Kolína (Zeber« 1958, 75-80) byla vyráběna předa­ vším z křemene a křemence a byla nejprve označována jako szeletien (Zebera 1958, 112), později jako radimien (Valoch, Zebera 1968). Charakteristické jsou zejména oboustranně opracované nástroje, drasadla a disky. Industrie není podrobně publi­ kována a v současné době dochází ještě stále к intenzivnímu povrchovému sběru (S l. Venci), který může velmi zpřesnit naše představy o této industrii. V Bačově u Mostu ob jevil autor nedaleko lo k a lity objevené K. Zaberou střed opá­ le o litic k é nálezy ve vícenásobné superpozici. Nejspodnější, spadající do poslední­ ho intergLaciálu Ш, obsahuje velmi bohatý moustérien, svrchní vrstvy spadající do starého aQrmu obsahují další středopaleolitické industrie, prozatím b lí*e neurči­ telné. Na základě výzkumu této lo k a lity ve srovnání s nálezy v širším okolí bude pravděpodobně možné vytvořit nástin systému středního p aleolitu v Cechách.

17

S íd liš tě Podobné jako ▼ jiných paleolitických kulturách byly i v© středním p aleolitu osídleny jeskyně i s íd liš tě pod šixým nebem. Ze staršího období nemáme prozatím nálezy z jeskyní, nebot v našich jeskyních není ani dostatek sedimentů z té to do­ by. Větší i menší nálezové soubory i jednotlivé nálezy se p řid ržu jí přirozených komunikačních cest - řek s výraznou strategickou p ozicí s dalekým výhledem do kra­ jiny Codpovídá zájmům lovců). Všechny nálezy z tohoto období jsou tedy pod šixým nebem. Ojedinělým nálezem je zbyték oválné, ploché sídelní jámy v Lužné u Rakovní­ ka (F ridrich 1961), která je s podobnými, ale podrobněji nepublikovanými nálezy z Letek n. VI«, jedním z nejstarších a zároveň nejprim itivnějších sídelních objek­ tů. Zvláštní kapitolou jsou dílny na výrobu kamenné industrie (Horky, Karlštejn apod.) jako přechodná s íd liš tě specializovaného charakteru. Značná část nálezů však pochází z povrchových sběrů, někdy i ojedinělých. Zvláštní postavení v rámci sledované problematiky mají ojedinělá ohniště bez doprovodné industrie nedo jenom s ojedinělými nálezy. Budou však patrně p a třit s ostatními jevy do cyklu hospodář­ ské činnosti l i d í starší fáze středního p aleolitu . Pro další období je problematika obdobná, avšak stále hojněji jsou osidlovány jeskyně. Nálezy pocházejí jednak z vrstev, což je velmi důležité pro možnosti geo­ logického datování, získání organických zbytků po rostlinách a zvířatech a koneč­ ně i lidech, a také z povrchových nálezů, které mohou být sekurdárně poškozené a mají význam zejména typologlcký. V této souvislosti je však nutné upozornit, že samostatný postup objevitelů č i nálezců bez spolupráce s odborníky může nález zne­ hodnotit nebo poškodit. Z českého středního p aleolitu nemáme prozatím antropologický nález, t j . nález kosterního pozůstatku člověka. Nástroje K výrobě nástrojů byla používána ve starším a středním období především domácí surovina, zejména ve torně valounů křemene a zvláště křemence, dále pak amorfních tvarů na výchozech surovin - křemence, buližníky, metamorfované b řid lice, rohovce a jaspisy. V najmladším období se ojediněle objevují i nástroje z křídových pa­ zourků, donesených z oblasti morén severně od našeho území. Jedním z nejzákladnějších objevů tohoto období byla výroba nástrojů, resp.úště­ pů z předem připravených jader, což umožňovalo po odstranění povrchově narušené suroviny 8 poměrně malým odpadem vyrábět větší a lep ší úštěpy, zejména čepele. 2 těchto úštěpů byly pak okrajovou nebo plošnou retuší vyráběny nástroje jako hro­ ty , drasadla, škrabadla, rydla, vrtáky, dláta, vruby nebo byly používány s jen ne­ patrnou úpravou jako nože. Vedle toho byly tzv . jádrovou technikou, t j . přímým vy­ tlučením z kttsu horniny vyráběny pěstní klíny, masivní sekáče a otloukače. Charak­ te r a technika qpracovánú byly značně ovlivněny vlastnostmi suroviny. U nás byly pro nedostatek kvalitních amorfních surovin používány valouny křemene a křemence, na nichž lz e jen velmi obtížně uplatnit techniku upravovaného jádra, a tak se v e l­ mi často setkáváme se starší technikou prosté úpravy valounu, což převažuje zejmé­ na u hrubších nástrojů, típrava č i retušování nabyly j i ž prováděny pouze úderem ka­ mene o kámen, ale i tlakem o měkčí hmoty, např. o kost. Čisté a ostré hrany úštěpů bylo možné používat k řezání, k dalším úkonům Jako např. škrabání, r y tí, vrtání spod. bylo zapotřebí úštěpy upravit jemným okrajovým odštěpováním - retušováním. Bylo možné d o c ílit nejen patřičného sklonu pracovní hrany, ale i je jíh o dalšího obnovování, ostření. Vedle toho známe i použití retuše otupující, která měla chrá­ nit ruku na opačné straně pracovní hrany. Jednotlivá nástroje a je jic h charakte­ 18

ristick ý způsob opracování dosáhly v tomto období značné specializace, takže na základě je jic h skladby č i charakteristického zastoupení můžeme uvažovat o příbuz­ nosti v širším slova smyslu, t j . o stupních, kulturách apod. Pro ukázku uvádíme pouze některé příklady z českých nálezů v přirozených velikostech, aby byla vyvo­ lána správná představa o charakteru a hlavně v e lik o s ti českých střed cp aleolitických nálezů. Třídění Nálezy středopaleolitických industrií z Cech jsou dosud málo početné a málo pub­ likované. Stav výzkumu byl až do poslední doby založen na náhodných nálezech, in­ dustrie nebyla ve větší míře systematicky sledována a publikována. Nálezy z posled­ ní doby však ukazují, že středopaleolitické osídlení Cech nebylo sporadické, jak bychom se mohli podle dosavadních nálezů domnívat. Malé množství geologicky datova­ ných lo k a lit 8 chudou industrií je prozatím na zábranu vytvoření systému. V té to sou vislosti je nutné zmínit se o pokusech zavést nové názvy kultur na základě mate­ riálu z Čech. První se o to pokusil J. Petrbok v r. 1944, ktexý na základě nálezů z jeskyně Nad Kačákem a dalších jeskyní zavedl termín la rte tie n (Petrbok 1944,1949; akceptuje Zebere 1958a, 1958b, 86), odmítá j e j však většina autorů, jis t ě právem (F ilip 1948, 71; Skutil 1952, 20; Valoch 1965, 40). Podobně byl zaveden termín buštěhradien (Zebere 1946), označený jako křemenný aurignacien, na základě dosud nepublikované industrie z území mezi Kladnem a Kralupy n. V i t . , dále moustérien typu Slaný (Zebera 1955, 294-295) a nejnavěji radinden (K. Zebera, v iz Valoch, Zebera 1968). Všechny tyto termíny spojuje jedna problematika, nebo? malé a často ne­ dat ováné kolekce nelze na základě atypičnosti nebo těžkého srovnávání se známými kulturami vyčlenit jako samostatné kultury. Další autoři se proto vyslovují pro řa­ zení jednotlivých lo k a lit s určitými výhradami. Tak např. rámcově do mouatérienu kladou F. Prošek a V. Ložek (Prošek, Ložek 1954, 46-48) nálezy ze Sedlce, Lobkovic, Horek n. J. a Jislovy jeskyně a upozorňují, že nemají zatím spolehlivého vodítka pro je jic h podrobnější tříd ěn í. K. Valoch upozorňuje na nejednotnost středqpaleolitického osídlení Cech (Valoch 1965, 40) a domnívá se, ze můžeme počítat alespoň se třemi skupinami: moustérien typu Předmostí (Jislova jeskyně, Slánská hora), typologicky málo výrazná skupina s pokročilými tvary z údobí RW (Lobkovice), křemenné disk ovité industrie, prozatím nedatované (Radim, Horky n. J. /?/)• Nejnovější názo­ ry K. Zebery (Valoch, Zebera 1968, 12-13) charakterizují vývoj bohemiemi během rlseu v křemencový a křemenný moustérien, vyráběný z valounů (je n řídce jiné suro­ v in y ). P řežíva jí v něm valounové sekáče menších rozměrů. Během stadiálu W 1 se moustérien v Cechách v y v íjí v drob not var ou valounovou industrii radimien, což je nejmladší drobnotvarý moustérien, charakterizovaný výskytem lis to v itý c h hrotů a je součashý s moravským předmostlenem a maďarským szeletiensm. Jeho rozkvět spadá do irrterstadiálu W1-2. Stav poznání středopaleolitických kultur na území Cech je pochopitelně přímo úměrný množství získaných poznatků a dosavadní málo uspokojivý stav přímo podmiňu­ je množství protichůdných te o r ií a určité metodologické problémy. Na druhé straně je zře^né, že problematiku nemůžeme řešit pouze na základě nálezů z Cech, aniž by­ chom n ep řih líželi k problematice v rámci střední Evropy. Počátek středního paleolitu by l během rissu patrně představován acheuléenem a jeho faciemi, během interglaciálu RW byl v Cechách moustérien, ktexý přetrvává do staršího wíirmu, v němž je vedle toho zastoupen micoquien aj. kultury. Vývoj byl přerušen až mladopaleolitickým aurignacienem, který však ve svých starších vývojo­ vých stadiích představuje vyznění středopaleolitické kultury.

Vysvětlivky k tabulkám

Tab. I A. Mapa rozšíření etředopaleolltických nálezů v Šachách • nejistá nebo ojedinělé povrchové nálezy, A a v ě tš í č i menší lo k a lity zachycené povrchovém sběrem, ■ B v ě tš í č i menší lo k a lity odborně zkoumané. 1 - Sedlec u Prahy, 2 - Karlštejn, 3 - Horky n. J ., 4 - Křešice, 5 - Srb­ sko, 6 • Režice, 7 - Lužná, 8 - Lobkovice, 9 - Befiov, 10 - Bělá u Turno­ va, Ji slova jeskyně, 11 - jeskyně Nad KaSákem, 12 - jeskyně Ve vratech, 13 - Mlazice, 14 - Radim, 15 - C. Krumlov. B. Plán jeskyně Sloupová u Karlštejna (upraveno podle F. Proška a V. Homoly, Hokr 1951). Popis p ro filu : 1 - tmavošedá až Černohnědá humosní hlína; 2 - hnědoáedé hlína; 3 - šedohnědá hlína, drobné úlomky neolitické kera­ miky; 4 - tmavě hnědošedá až černohnědá vrstva, uhlíky, n eo lit; 5 - čer­ veně vypálená hlína, n e o lit; 6 - žlutá sprafiová hlína; 7 - šedavá, zelenošedá až hnědošedá hlína, k osti savců, dřevěné uhlíky, pal. artefakty; 8 - červe nohngdá j í l ovitá vrstva. Tab. n .

Ukázky typů atfedopaleolitické industrie (bez měřítka, scheaatizováno, podle různých evropských n a leziší) 1 - 3 jádra (1 - diakevité, 2 - hranolovité, 3 - jehlancovitá), 4 - 5 se­ káče (4 - Jednostranný, 5 - jednostranrý, oboustranně opracovaný), 6 - 8 úštěpy (6 - levalloiak ý, 7 - levalloisk ý hrot, 8 - jednoduchý olactonienský úštěp) • 9 - pěstní k lín , 10 - 11 hroty (10 - moustérienský, 11 - dvojhrotu), 12 - 19 drasadla (12 - rovné, 13 - vyklenuté, 1 4 -vk le e lé , 15 - d vojité rovné, 16 - h rotité, vyklenuté, 17 - úhlové, 18 - p říč ­ ná, 19 - d vojité protisměrné), 20 - 28 d alší tvary (20 - škrabadlo, 21 - rydlo, 22 - vrták, 23 - nůž a retušovaným hřbetem, 24 - nůž s p ř i­ rozeným hřbetem, 25 - nůž plošně opracovaný, 26 - hrot tayaoký, 27 - l i s to vitý hrot, 28 - vrub), 29 - kostěná podložka p ři retušování, 3 0 -otl